Ramus: Grantsurfingu se snažíme vyhýbat

Občanské sdružení Ramus na sebe upozornilo za posledních pár týdnů hned několikrát. Koncem listopadu zaujalo parodií na populární virál s Van Dammem, kterou jen za první tři dny vidělo přes deset tisíc lidí. Začátkem prosince pustilo do světa video, v němž nabízí k pronájmu dodávku. Ramus pořádá volnočasové aktivity pro mladé lidi s postižením i bez něj a vyhýbá se grantům a dotacím. Co dělá toto sdružení „jinak“ a jak funguje?
 
„Parodie na Van Damma vznikla z legrace, nikdo nečekal, že bude mít video na YouTube takovou sledovanost. Měli jsme radost, na druhou stranu je třeba říct, že nějaký závratný reálný dopad nemělo... Neustále sháníme mladé asistentky a asistenty, i když má video už přes dvacet pět tisíc zhlédnutí, přímo nás nekontaktoval vlastně nikdo,“komentuje úspěch videa mluvčí Ramusu Hynek Trojánek. „Nijak nás to nermoutí, je spíš zajímavé zamýšlet se nad tím, nakolik má vlastně propagace podobných aktivit ve virtuálním prostoru smysl,“ dodává.
 
Ramus vznikl jako občanské sdružení v Praze v listopadu 2009. Jediným cílem tehdy bylo pokračovat v tradici letních táborů v Novohradských horách pro mladé lidi s fyzickým i mentálním postižením, které byly do té doby organizovány pod patronátem jihočeského sdružení Proutek. Parta mladých lidí stojící u zrodu však brzy rozšířila činnost i na víkendové výlety a pravidelné zájmové kroužky.
 
Ramus od začátku fungoval na principu dobrovolnosti a za činnost ve sdružení nebyl nikdo placený. Veškeré aktivity se pokryly z účastnických příspěvků či občasných darů a sdružení si tak mohlo dovolit pro neziskovou organizaci nebývalý luxus – peníze neřešit vůbec, či jen velmi minimálně.
 
Jemně fialová revoluce
Princip dobrovolnosti fungoval spolu s absencí výrazné organizovanosti téměř čtyři roky, přesně do 11. listopadu 2013, kdy Ramus zveřejnil na svém webu manifest s názvem „Jemně fialová revoluce v občanském sdružení Ramus“.
 
„Ten text se rodil dost dlouho, když to vezmu stručně: šlo o to, že aktivity Ramusu se neustále rozšiřovaly a zároveň část lidí, kteří to táhli, začali chodit do práce a neměli už tolik času. Přišlo nám nevyhnutelné důsledně si vymezit role a pozice a zároveň ty, kteří tyto pozice vykonávali a vykonávají, začít finančně ohodnocovat,“vysvětluje H. Trojánek.
 
Výkonné jádro Ramusu tak dnes tvoří desítka lidí, kteří mají konkrétní funkci, za níž jsou zodpovědní, jíž se věnují a dostávají za ni symbolický plat. Princip dobrovolnosti však zůstal částečně zachován: nadále platí, že za samotnou účast na akcích nikdo placený není, veškerá činnost sdružení tak nadále stojí na široké základně mladých dobrovolnic a dobrovolníků.
 
Na vlnách grantů
Kromě struktury organizace však Ramus ve svém manifestu také aktualizoval své cíle. K tomu hlavnímu, pořádat akce pro mladé lidi s postižením i bez něj, přibyl cíl další: být co nejméně závislý na grantech a dotacích. To, jakým způsobem Ramus reflektuje své samostatné fungování, začíná být stejně tak zajímavé, jako aktivity, které pořádá.
 
„Jestli jsme předtím neřešili granty proto, že jsme peníze jednoduše nepotřebovali, teď je neřešíme z jiných důvodů. Chceme být v co nejvyšší možné míře nezávislí a soběstační. Je nám jasné, že bez grantů a dotací by se spousta důležitých věcí a projektů vůbec nedalo do pohybu. Silně však vnímáme i to, k čemu v konečném důsledku mohou granty vést. Nejde jen o závislost (získání grantu může vést k touze po grantu dalším). Grant se může snadno sám o sobě stát „cílovou skupinou“, tím, proč je činnost dělaná. Činnost se pak neděje pro lidi, ale pro grant. Jeden kamarád tomu říká trefně grantsurfing: obratné kličkování mezi definicemi účelu, stohy papírů a termíny, žonglování s čísly a upravování činnosti tak, aby odpovídala požadavkům grantu.“
 
„Dokud to jde, chceme si smrtící termíny a tempo určovat sami, chceme mít vlastní kalendář. Zároveň víme, že dostatek peněz sám o sobě neznamená vítězství. Nevyužívání grantů nás nutí vydat se neznámou, trnitou, ale o to dobrodružnější cestou. A to nás baví,“ vysvětluje postoj Ramusu jeho mluvčí.
 
Bez spolupráce bychom byli ztraceni
Peníze na činnost si Ramus obstarává například pronájmem dodávky, spolupracuje také s několika dárci. Koncem minulého roku obdržel 50 000 Kč od Českomoravské stavební spořitelny, s propagací videa mu pomáhala firma Crazy Tomato, s dodávkou rally team Hájek Reklama.
 
„Na spolupráci s partnery máme štěstí, zároveň se snažíme být v kontaktu s ostatními neziskovými organizacemi. V červnu 2013 jsme chystali benefiční koncert na naše aktivity, ale přišly povodně, tak jsme se rozhodli výtěžek koncertu, 11 000 Kč, věnovat Agentuře pro neslyšící, která měla vytopené kanceláře. Na akcích Ramusu je spolupráce mezi lidmi klíčová a stejně tak je klíčová i pro samotný Ramus. Bez ní bychom byli ztraceni.“
 
Ramus se nebojí pracovat s prvkem náhody a improvizace. Díky tomu naplňuje svůj třetí cíl, který si vytyčil: svojí činností a svým způsobem fungování bořit zažité předsudky a inspirovat ostatní organizace i jednotlivce.
 
Podívejte se na stránky Ramusu a zjistěte, co to s vámi udělá. Třeba vás to také k něčemu inspiruje.
 
http://ramus-os.cz
http://ramus-os.cz/dok/JFR_111113.pdf
http://issuu.com/osramus/docs/ramus_vz_2012_final