YES A NEMEL

Každej den chodím kolem Aromi v Mánesce, protože kousek od ní bydlím. Platí za dobrou restauraci. Drahou a ‘posh‘. Podle klientely a zaparkovaných aut to tak zřejmě bude. Ale?!
Foodblogy, jídlo a vaření obecně, se staly novým hipsterským náboženstvím, gastropornem pro sofistikovaný intelektuály, pro který je maminčina bramboračka na jedný straně a McDonald na druhý, absolutně mimo jejich neo-úroveň. Je toho všeho najednou nějak moc, odevšad na nás skáčou recepty, kuchtíci, vymazlený instagramový fotky pochutin i hypotetický moudra o gastrokultuře dneška. Začíná to bejt trochu nuda a nejinvazivnější postovači vyloženě serou.
 
Když se objevil na Facebooku účet Yes a nemel, řekl jsem si, hm, dobrej fór. Dobrý logo. I idea domácí restaurace pro zvaný. Čišelo z toho nadšení a hravost. Protože jsem znal část lidí, kteří za tím stojí (Lucku a Matyáše) a seznámil jsem se nedávno s Kamu (Kamila Rundusová), dneska už respektovanou gastrohvězdou, pozvání na první oficiální večeři jsem bral jako milý privilegium. I když malá nedůvěra umí drápek zaseknout vždycky, že jo. Ne, nebojte se, není to žádná kamarádská reklama. Nebyla by ostatně ani na co. Protože idea Yes a nemel je stručná a jednoduchá - čtyři kuchaři, čtyři chody, jeden stůl, osm židlí, každá poslední neděle v měsíci a hosti, který si vybírají sami. Takže nic neprodávají ani nenabízejí, jenom chtějí dělat svým kámošům radost, dělit se o recepty i radit, kde na ně třeba sehnat matroš. A reportovat o tom všem prostřednictvím socialních médií.
 
Abych to neprotahoval – jídlo bylo excelentní. Kamu se čerstvě vrátila z Vietnamu a tak se pochopitelně chtěla předvést. Což se jí bezvýhradně povedlo. Výběr vín byl korespondující a celá společnost lidí kolem toho vršovického stolu přirozená a milá. Jestli má být cílem organická pospolitost a jako bonus opravdový kuchařský kejkle, tak jsem si jistej, že tahle parta je na setsakra dobrý cestě. A je celkem fuk, jestli se kdy dostanete ke stolu, nebo jejich počínání budete sledovat jen zpovzdálí.
 
 
Tady máte menu včetně párovaných vín:
 
YES A NEMEL #1
 
1) Nem Chua - Fermentované vepřové maso 
+ 2011 Le Raisin et L'Ange - Nedjma L-11

2) Bún Rieu Cua - Polévka s vepřovými knedlíčky, tofu, rajčaty a citronovou trávou
 + 2009 Le Mazel - Cuvée Mias

3) Cá khó tó - Karamelizovaný sumec s kokosovým mlékem a limetkou 
+ 2012 Robert Denogent - Pouilly Fuissé - La Croix

4) Nôm hua chuoi - Salát z květu banánovníku, vepřové kůže a kuřecího masa
 + 2013 Dr. von Bassermann Jordan - Forster - Riesling trocken

5) Bánh Cam - Sladké rýžové koule 
+ 2009 Bott Geyl – Alsace - Pinot Gris
 
 
A alespoň jeden recept na předkrm:
Fermentované vepřové - Nem Chua
Pokrm, který ve Vietnamu nesmí chybět na žádném stole jako "beer snack". Lehce nakyslá výrazná chuť vepřového masa, chilli a česneku je právem velice oblíbena vietnamskou populací převážne v centrálním Vietnamu a okolí města Hue.
 
500g vepřové kýty

200g vepřové kůže (bì) *

1 balení Nam prášku **

sůl, pepř, cukr, 
česnek, 
chilli
 
*Kůže je možné nakoupit v Sapě a jiných asijských potravinách. Ptejte se po bì.

**Nam prášek způsobí fermentaci a přírodní konzervaci masa. Koupíte ho v téměř každém asijském obchodě.
 
Vepřovou kýtu očistíme a umeleme najemno. Mezitím si namočíme vepřové kůže (bì) na cca 10 minut a poté je krátce povaříme, dokud nezměknou. Vychladíme a nůžkama "pokrájíme" na menší kousky. Přidáme k mletému masu společně s práškem Nam a důkladně promícháme.
V hmoždíři si rozbijeme chilli papričky a česnek v pastu (množství dle libosti) a přidáme k masu. Osolíme, opepříme a přidáme špetku cukru.
Nakonec si vezmeme hlubší pekáč, který vysteleme alobalem a masovou směs do něj vtlačíme. Přikryjeme vrstvou alobalu a poté ještě pořádně zabalíme. Položíme na tmavé místo pokojové teploty a necháme pracovat 24-36 hodin. Poté můžeme maso vyndat a krájet na malé kousky, ozdobit papričkou, česnekem a hodovat.
 
YES A NEMEL FB: https://www.facebook.com/yesanemel
Další fotky v galerii!