Share |

Výstava Poslední impresionista v Národní galerii v Praze představí díla Ludvíka Kuby

foto: pořadatel akce

Ludvík Kuba – Poslední impresionista
Výstavu připravila Národní galerie v Praze, Sbírka umění 19. století

K 150. výročí narození Ludvíka Kuby (1863–1956) připravila Národní galerie v Praze – Sbírka umění 19. století malířovu soubornou výstavu. Cílem projektu je připomenout poněkud opomíjenou postavu českého umění. Kubova výtvarná tvorba je mimořádně rozsáhlá a o to impozantnější, připočteme-li ještě jeho bohatou činnost etnografa, spisovatele a sběratele čínského umění. Přesto jeho dílo chybí, nebo je zastoupeno jen okrajově, v přehledech českého umění přelomu 19. a 20. století. Poslední Kubova souborná výstava se v Národní galerii uskutečnila v roce 1968 a poslední umělcova monografie vyšla dokonce v roce 1946. Příčin opomíjení jeho tvorby je patrně několik. Jednou z nich je skutečnost, že Kubovo dílo se v letech 1893–1911 vyvíjelo mimo hlavní proud českého umění a i po návratu zůstal malíř solitérem. Druhým faktem, ztěžujícím přístup ke Kubovi, je rozptýlení rozsáhlého díla mezi galerijní, muzejní a soukromé sbírky. Z kreseb a maleb uložených ve státních či krajských sbírkách nelze reprezentativní Kubovu výstavu sestavit, neboť zásadní díla se nacházejí v soukromých sbírkách. Současná přehlídka, která vznikla díky řadě soukromých sběratelů a především díky vstřícnosti rodiny Ludvíka Kuby, představuje průřez děl od konce 19. století až do padesátých let 20. století, včetně obrazů a kreseb, které ještě nikdy nebyly na veřejnosti vystaveny.

Podle data narození je Ludvík Kuba o málo starším současníkem Luďka Marolda (1865–1898), Karla Vítězslava Maška (1865–1927) či Jana Františka Gretsche (1866–1894) – malířů, kteří na uměleckou scénu vstoupili ve druhé polovině osmdesátých let 19. století. Kuba tak učinil až s desetiletým zpožděním, společně s autory narozenými v sedmdesátých letech (např. Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem, Milošem Jiránkem). Jeho cesta k malířství byla dlouhá a komplikovaná. Původně se měl stát učitelem, ale z dráhy kantora na venkovské škole jej svedl zájem o lidovou píseň. V roce 1884 začal vydávat sbírku lidových písní Slovanstvo ve svých zpěvech. Za tímto účelem podnikal cesty do srbské Lužice, na Balkán a Podkarpatskou Rus. Zápisky z cest, později knižně vydané, doplňoval drobnými kresbami a akvarely. Výtvarné vzdělání získal nejprve soukromým studiem u Karla Liebschera a na počátku devadesátých let studoval krátce i v ateliéru Maxe Pirnera na pražské Akademii. Problémy s financováním rozsáhlého melografického díla ho přivedly k radikální změně, v roce 1893 odjel do Paříže s cílem věnovat se výhradně malířství. V letech 1893–1895 tam navštěvoval soukromou Académie Julian, ale největším ziskem byla možnost studovat díla impresionistů.

Z uměleckého hlediska pro něj byla zásadním obdobím léta 1896–1904 strávená v Mnichově, kde studoval v soukromé škole slovinského malíře Antona Ažbeho. Velký vliv na něj měli především jeho spolužáci – skupina ruských umělců v čele s V. Kandinským a A. Javlenským. V té době žila mnichovská umělecká scéna rušným a neklidným životem a na Kubu přirozeně působily i další okolnosti mimo školní ateliér, například výstavy nedávno založené Mnichovské secese, kde vystavovali němečtí impresionisté: Fritz von Uhde, Lovis Corinth, Max Liebermann. Všechny tyto vlivy přinesly do Kubovy tvorby významné změny: uvolněný štětcový rukopis, hraničící v některých dílech až s expresivním výrazem, hlavním malířským problémem se stalo barevné řešení obrazu. Z Mnichova se Kuba přestěhoval do Vídně a úspěšně se začlenil do zdejší umělecké scény. Stal se členem a jednatelem uměleckého spolku Hagenbund, na jehož výstavách pravidelně vystavoval. Letní měsíce trávil v Březnici u Příbrami, kde mu inspiraci poskytla zahrada u domku manželčiných rodičů. Právě v pohledech do zahradních zákoutí a intimních rodinných výjevech z vídeňského bytu Kuba naplno rozvinul osobitý impresionistický rukopis.

V roce 1911 se Kuba vrátil natrvalo do Čech. Po 1. světové válce znovu obnovil práce na vydávání sbírky slovanských písní a v letech 1922–1929 podnikl za tímto účelem cesty do Makedonie, Srbska, Podkarpatské Rusi a srbské Lužice a tentokrát také současně maloval. V rozsáhlém souboru pláten zachytil mizející kulturu – kroje, architekturu i místní tradice. K výtvarně nejpůsobivějším patří portréty žen v krojích, které vznikaly během pouhých několika hodin pózování modelů. Kuba zde uplatnil dosavadní zkušenosti, suverénní práci se štětcem i s barvami. V roce 1929 se mu podařilo –po 45 letech od započetí– dokončit vydávání sbírky slovanských písní a opět se začal intenzivně věnovat malbě, během třicátých a čtyřicátých let vznikl početný soubor zátiší a pohledů do zahrad, výjimečná je také řada více než čtyřiceti autoportrétů.

Impresionistický způsob malby, který na Kubových plátnech našel znovu uplatnění v plném rozsahu, souzněl nejen s jeho vnímáním skutečnosti, ale s přesvědčením, že „barvy, ty musejí na paletě zářit a zrovna tak musejí zářit na obrazech, z nich se obraz musí tkát a ne míchat“. I po třiceti letech od prvních zahradních interiérů mají jeho plátna stejnou energii i lehkost štětcového rukopisu a práce s barevnou skvrnou je ještě svobodnější. V poslední etapě jeho tvorby, tj. v letech 1940–1956, se Kubův malířský rukopis již výrazněji neproměnil, dosáhl ale pozoruhodných kvalit.

V roce 1933 oslavil Kuba sedmdesáté narozeniny a série výstav, které se při této příležitosti konaly, mu přinesly oficiální uznání za výtvarné dílo i od odborné veřejnosti. Události 2. světové války nesl Kuba velmi těžce, paradoxně se mu však ve válečných letech dostávalo stále větší pozornosti a úspěchů u veřejnosti a jeho díla se stala na uměleckém trhu velmi žádanými.

9. listopadu 1945 udělila nově ustavená vláda Ludvíku Kubovi – jako prvnímu malíři – titul národního umělce. Ocenění s sebou v padesátých letech neslo i tíhu politické angažovanosti. Kuba se s tím vyrovnal se ctí, osobně ani o veřejné angažování nestál. Shodou okolností se však jeho plátna malovaná v letech 1946–1949 na statku u Vojtěchových v Hostíni stala součástí všech přehlídek nového poválečného umění a zcela zastínila předchozí umělcovu tvorbu.Poslední díla vytvořil Ludvík Kuba v roce 1955, o rok později zemřel ve věku 93 let.

Na výstavě je možné zakoupit také publikaci vydanou k výstavě: Ludvík Kuba – Poslední impresionista. Autoři knihy jsou Veronika Hulíková, Petr Kaleta, Jiřina Langhammerová a Petr Štembera. Obsáhlá monografies řadou nepublikovaných materiálů a dobových fotografiímapuje v několika kapitolách vývoj Kubova díla, jeho cesty do srbské Lužice, na Balkán a také dosud zcela opomíjenou plakátovou tvorbu. Rozsáhlá obrazová příloha přináší přes 300 fotografií kreseb, pastelů a olejů. Kniha je v českém jazyce s anglickým resumé.
 
Autorka koncepce a kurátorka: Veronika Hulíková
Architektonické řešení: SGL Projekt: Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková
Grafické řešení: Štěpán Malovec
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století
Místo konání: Salmovský palác
Datum konání: 29. listopadu 2013 – 6. dubna 2014
 
 
Vstupné na výstavu:
Základní   100 Kč
Snížené      50 Kč
Rodinné    150 Kč  
 
Partneři výstavy jsou Railreklam, JCDecaux, Magistrát hl. m. Prahy, Galerie Kodl, České přístavy, a. s., a mediální partneři jsou Česká televize, Český rozhlas, Lidové noviny, Prague Events Calendar, Anopress IT. Technologický partner je Samsung.
 
 
DOPROVODNÉ PROGRAMY
Informace a rezervace: Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století, Národní galerie v Praze, email: vzdelavani@ngprague.cz, tel.: 224 301 003, www.ngprague.cz. Není-li uvedeno jinak, místo setkání u pokladny. Změna programu vyhrazena.

PROGRAMY PRO STUDENTY A DOSPĚLÉ

Vánoční komentovaná prohlídka
25. 12.  15.30  Ludvík Kuba. Poslední impresionista (Jitka Šosová)
Cena:80 Kč,  snížená 50 Kč (včetně vstupného) / Doba trvání:60 min.

Sobotní impresionistická odpoledne (komentované prohlídky)
18. 1.
14.30  Ludvík Kuba. Poslední impresionista (Veronika Hulíková, kurátorka výstavy)
15.30  Čtení z knihy vzpomínek L. Kuby Zaschlá paleta, (herec Jiří Pěkný)

8. 3.
14.30  Přijetí impresionismu v Čechách (Kristýna Brožová)
15.30  Čtení z knihy vzpomínek L. Kuby Zaschlá paleta, (herec Jiří Pěkný)

5. 4.
14.30  Ludvík Kuba. Poslední impresionista (Veronika Hulíková, kurátorka výstavy)
15.30  Diskuse se sběratelem umění Martinem Otavou
Cena:
80 Kč, snížená 50 Kč (včetně vstupného) / Doba trvání:30–60 min.

Čtvrteční impresionistické podvečery (přednášky a komentované prohlídky)
23. 1. 
16.30  Praha – Mnichov (Roman Prahl)

6. 2.
16.30  Fenomén portrétního umění (Andrea Rousová, Monika Sybolová)

20. 2. 
16.30  Ludvík Kuba - renesanční osobnost slovanského světa(Jiřina Langhammerová)

20. 3.
16.30  Ludvík Kuba a Lužičtí Srbové (Jurij Łušćanski-Wuschansky)

3. 4.
16.30  Evropský impresionismus (Hana Rosenkrancová)
Cena:50 Kč + vstupné (vstupenka z výstavy zůstává v platnosti i na další přednášky, u nichž zaplatíte pouze lektorský poplatek) / Doba trvání: 60–90 min.
 
Komentovaná prohlídka tlumočená do českého znakového jazyka
26. 3.16.00/ Cena:zdarma s platnou vstupenkou / Doba trvání: 45–60 min.
Tlumočení do znakového jazyka zajišťuje Česká komora tlumočníků znakového jazyka,
o. s.

Komentované prohlídky na objednávku je možné si objednat v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce.


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.