Vyhrajte lístky na zahájení Respect Festivalu

 
 
 
 
 
RESPECT FESTIVAL 2015 ZAHAJUJE:
HORTUS MUSICUS 
 
 
Úterý 26. května / 20:00 / Dvořákova síň / Rudolfinum/ Praha
 
Dnes patří Hortus Musicus do stejné ligy jako kalifornský Kronos Quartet či projekty katalánského vizionáře Jordi Savalla. Podobně jako oni ignoruje bariéry a hledá souvislosti mezi hudbou Evropy a dalšími světovými kulturami. Propojením historie, současnosti a etnických vlivů proniká Hortus Musicus na zcela novou platformu, vystupuje na elitních festivalech vážné hudby i world music. V jeho repertoáru, zaměřeném na nejnáročnější posluchače, se střídá renesance se současnou avantgardou.
 
Houslista Andres Mustonen sledoval jako školák happeningy i experimentální umění a Hortus Musicus založil jako student. V Estonsku se tehdy hudba – podobně jako v dalších zemích Východního bloku – stala platformou revolty vůči totalitě. Zatímco v Československu vedly kulturní odboj elektrické kytary, v Sovětských republikách získala rovnocenný význam soudobá hudba. Komunisté tvrdě pronásledovali spiritualitu, což se nakonec obrátilo proti nim. Nová a výjimečně silná generace skladatelů si díky represím vytvořila účinné protilátky – a píše zcela unikátní hudbu, která se od západních autorů liší právě intenzivní spiritualitou. Patří k ní Gia Kancheli (Gruzie), Sofia Gubaidulina (Tatarstán), Valentyn Sylvestrov (Ukrajina) či zmíněný Arvo Pärt. Právě tito autoři formovali Hortus Musicus, stejně jako hledání souvislostí v renesanční hudbě Evropy či kulturách Východu. Podobně jako Kronos Quartet věnoval estonský ansámbl jednotlivých tématům této mozaiky samostatná alba – včetně gregoriánského chorálu či středověké hudby z Balkánu.
 
Hortus Musicus je v současné době nejdéle fungujícím evropským ansámblem ve svém oboru. Žánrové označení „stará hudba“ je ale nepřesné, stará hudba získává v každém podání novou, neopakovatelnou tvář. Mystický minimalismus Arvo Pärta v encyklopediích označovaný jako tintinnabuli se formoval před 40 lety v těsné spolupráci se členy Hortus Musicus, k průpravě hráčů patřily i kompozice Aleksandera Knaifela, Lepo Sumery či Galiny Grigoryevy. Hortus Musicus vedle klíčových evropských scén pravidelně koncertuje v Izraeli i Jižní Americe, a spolu s dvaceti alby natočil hudbu ke třem filmům. Současná sestava čítá 3 zpěváky a sedm hráčů s pestrou kombinací nástrojů včetně cembala, varhan, šalmaje a trombonu.
 
 
 
VSTUPENKY:
K zakoupení v Rudolfinu nebo na předprodejní síti Ticketpro od 110 Kč do 580 Kč.
DRŽITELÉ VSTUPENKY NA HLAVNÍ PROGRAM FESTIVALU 100 KČ SLEVA. (Slevu lze uplatnit pouze v předprodeji v Rudolfinu, ne na síti Ticketpro.)
 
 
 
 
Hortus Musicus – Ozvěny staré hudby v tvorbě Arvo Pärta a jeho současníků
Hudba od časů renesance až k Arvo Pärtovi a jeho současníkům (Senfl, Gabrieli, Monteverdi, Kancheli, Knaifel, atd.).

PROGRAM:
I
Arvo Pärt (1935) – Da pacem Domine (2004)
Arvo Pärt (1935) – Arbos (věnováno Andresi Mustonenovi)
Ludwig Senfl (c. 1486–1542?) – Geduld umb huld
Ludwig Senfl (c. 1486–1542?) – Lamentatio Carmen
Ludwig Senfl (c. 1486–1542?) – Carmen in re
Ludwig Senfl (c. 1486–1542?) – Lust hab’ ich ghabt zur Musica
Arvo Pärt (1935) – An den Wassern zu Babel (věnováno Andresi Mustonenovi)
Hernardo Franco (1532–1585) – Santa Maria
Pedro de Escobar (1465–1550) – Como doro
Juan Gutiérrez de Padilla (c. 1590–1664) – Tristis est anima mea
Juan del Encina (1468–1529?) – Oy comamos y bebamos
Giya Kancheli (1935) – Helesa (věnováno Hortus Musicus)

II
Giovanni Gabrieli (c. 1554/1557–1612) – Canzona quarta
Claudio Monteverdi (1567–1643) – Salve Regina
Arvo Pärt (1935) – Psalom
Arvo Pärt (1935) – Kindliche Ergebung
Arvo Pärt (1935) – Summa
Claudio Monteverdi (1567–1643) – Christe, redemptor omnium
Alexander Knaifel (1943) – Царю небесныи / O Heavenly King
Alexander Knaifel (1943) – Утешителю / Comforter
Heinrich Isaac (c. 1450–1517) – La mi la sol
Heinrich Isaac (c. 1450–1517) – La la hö hö
Arvo Pärt (1935) – Cantate Domino
Arvo Pärt (1935) – Fratres (věnováno Hortus Musicus)
 
SLOŽENÍ:
Hortus Musicus
Umělecký vedoucí – Andres Mustonen

Andres Mustonen (housle)
Olev Ainomäe (šalmaje, zobcové flétny)
Imre Eenma (violone)
Valter Jürgenson (pozouny)
Tõnis Kaumann (baryton, bicí nástroje)
Tõnis Kuurme (dulcián, rauschpfeiff, zobcové flétny)
Riho Ridbeck (bas, bicí nástroje)
Ivo Sillamaa (cembalo, varhany)
Anto Õnnis (tenor, bicí nástroje)
Taavo Remmel (kontrabas)
 
 
 
 
Soutěžní otázka: Ze které země pochází soubor Hortus Musicus?
Odpovědi zasílejte na email souteze@protisedi.cz s předmětem SOUTEZ HORTUS nejpozději do 27.4.2015 do 13.00. 
Autor první správné odpovědi získá 2 vstupenky na akci.
 
 
Zasláním e-mailu potvrzujete následující:
Uděluji v souladu se zákonem č. 101/2000 SB., o ochraně osobních údajů (dále jen "Zákon o ochraně osobních údajů") souhlas se zpracováním mou osobou zde poskytnutých osobních údajů fyzické osobě Jana Kománková jakožto správci, za účelem zařazení do databáze správce a dalšího zpracování dat ukládáním na nosiče informací a vyhodnocováním souboru údajů na dobu 10 let od udělení souhlasu. Beru na vědomí, že mám právo přístupu k osobním údajům a další práva v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Souhlas se zpracováním osobních údajů uděluji dobrovolně a mohu jej kdykoli bezplatně na adrese správce odvolat.