view counter
Share |

Vladivojna la Chia: Jsem tady pro vás

foto archiv Vladivojny

Výtvarnice a hudebnice Vladivojna La Chia je tu s novinkami. Poptali jsme se nejen na ně.

Vaše neslovansky znějící jméno určitě množství lidí považuje za pseudonym. Vladivojna je ženská forma jména Vladivoj, což znamená velitel a La Chia jsem s pomocí internetu přeložila jako "volání". Takže kdyby se to s trochou improvizace spojilo bude z toho "Velitelka volá"… vystihuje vás to?

To mě těší, že jste si s mým jménem tak pohrála. Mohlo by to i znamenat volání velitelky, což by se mohlo přeložit také jako, že mě někdo možná i potřebuje. A ano, jsem tady pro vás :-)

Avšak  kdyby se můj táta nejmenoval Vladivoj, tak já bych Vladivojnou také nikdy nebyla. Třeba bych se mohla jmenovat Klárka.

 

Jak vám říkají doma?

Doma mi říkají různě. Máma miláčku a táta Pipine.

 

Dočetla jsem se, že Vaše maminka je Italka a Váš otec je poloviční Rus, Vy navíc žijete v ČR. Jak u sebe vnímáte propojení těchto tří národností?

Máma má italské předky a je to velmi temperamentní a citlivá dáma. Můj táta je spíš takový bohém, co rád rybaří a leží pod třešní. Celá střední Evropa je protnutá nespočtem pomíchaných národností. Myslím, že i vy máte určitě nějaké předky z Německa, Polska, Ruska nebo i té Itálie. Třeba sahají daleko do minulosti, ale jsou tam. Anglie to má horší, tam se všichni mísí mezi sebou :-)

 

Zpíváte svahilsky…

Nezpívám svahilsky. Svahilština je jazyk a já mám svůj vlastní jazyk vladivojnštinu, kterou však už moc nepoužívám. Mám sdělné období. Baví mě psát texty. Vladivojnština pro mě byla  v období od šesti do pětadvaceti let zásadním projevem totální svobody. Nepotřebovala jsem, ale ani jsem nechtěla hudbu definovat slovy. Toužila jsem jen po čisté emoci. To se změnilo, nevím proč. Buď jsem ke slovům přirozeně dozrála a nebo mi zkrátka začaly chybět.

 

Váš nový singl se jmenuje Had. Tohle bude možná znít trochu infantilně, ale jaké je vaše oblíbené zvíře? Jaký máte ke zvířatům vztah?

Mám ráda spoustu zvířat. Psy, koně, myši, krávy, kozy, slepice, ovce, jeleny, srny, žáby, medvědy, vlky, jednorožce i hady.

 

Na pozim má vyjít vše nové album Bohémy. Je už v takové fázi vývoje, že by se o něm jako o celku dalo něco říct?

Hudbu a texty už mám napsané docela dlouho, ale chtěla jsem ty písně nechat uzrát. Chtěla jsem si je hodně prožít i interpretačně než se nahrají. I kapela je potřebuje dostat pod kůži. Myslím, že to je lepší, než když se něco řeší až ve studiu. Loni jsem k narozeninám dostala basu a hned můj první motiv, který jsem nahrála byla Medena, což je ústřední písnička ve filmu Nevinnost. Od té doby jsem basu začala používat víc a víc, takže se objeví hojně i na Bohémách. Na Tajemství Lotopu basa v akustických skladbách vůbec nebyla. Tehdy jsem jí nějak nepotřebovala.

 

Po dlouhé spolupráci se skupinou Banana přecházíte na sólovou dráhu. Jak to ovlivňuje Vaši tvorbu? Plánujete se k Banana posléze opět vrátit?

Moje sólová tvorba je úplně jiná než s Bananou. Myslím, že i mé publikum se dost proměnilo. Přibylo hodně lidí nad 40 let. Banana je něco vyjímečného. Miluju ji a ráda bych jí jednou obnovila. Klidně hned. Ale problémy, kvůli kterým jsme se rozešli, jsou jak to tak vypadá stále aktuální. Dva členové jsou v Ostravě, já a bubeník v Praze a každý už má docela nabitý program. Takže bychom stejně asi nemohli moc zkoušet a bez toho se Banana neobejde. Navíc bychom za sebou museli mít obrovský tým lidí, který by nás nabízel i venku. Tady se často stávalo, že na našich koncertech lidi vyjeveně koukali, co se to děje a vůbec nás nemohli nikam zařadit. Vůbec nevěděli, co si mají myslet.

 

A jak vidíte obecně svou hudební budoucnost? Necháváte se překvapit nebo se to snažíte táhnout určitým směrem?

Nemohu zobecňovat to co dělám a dělat budu. Vždy když to udělám, tak se stane něco, co mě samotnou dost překvapí. Život je strašně živý, jak říká můj producent Aleš Bajger a já mu v tom dávám absolutně za pravdu.

 

Co vás dnes potěšilo?

To, že jsem otevřela oči a svítí slunce. Je ráno a ve mně ještě doznívají euforické pocity z koncertu na Colours Of Ostrava. Vidělo nás asi 5000 lidí a byl to skvělý koncert. Lov ja lajf.

Nora Kořánová

 

jádu
view counter