Share |

Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají

foto Hithit

Metro. Svět pod světem. Těch podzemních pavoučích sítí je po celým světě desítky. Možná stovky. Sám nevím. Bereme ho už jako samozřejmost. Jako pro dítě pro mě byla cesta eskalátorem do nenasytný tlamy nekonečnýho podzemí zážitek skoro pohádkovej. Teda spíš pohádko-hororovej s dobrým koncem. V dospělosti ho už kazdej vnímá jako nutnej přibližovací manévr po vzoru krysích prolejzek. Pokud není z vesnice, nebo z místa, kde o metru nikdy neslyšeli. Měl jsem možnost srovnávat metra různejch zemí a kontinentů. V Tokiu, New Yorku, Los Angeles, Londýně... každý má krom kolejí, systému a souprav i svoje specifika, pravidla a zákonitosti. Nejblíž tomu našemu bylo asi to v Moskvě. Majestát, chlad, monstróznost, řád a dogmatický lpění na liniích. Chcete vědět víc o tom, co naplňuje komunistický heslo "metra všech zemí, spojte se"? Proč vypadají všechna metra bývalého východního bloku skoro stejně a co je naopak odlišuje? Knížka Metrovagonmash Jana Horčíka je unikátní projekt. Na první dobrou sice možná trochu zarážející svojí vyhraněnou tématikou, o to víc ale vtahující do zvláštního světa křivek, striktních linií a ocelového tajmena jako foglarovky do Stínadel. Několikadimenzionální zážitek na papíře. Nenechat vzniknout tuhle knihu by byla nenapravitelná chyba a vy máte možnost se podílet na jejím zrození prostřednictvím projektu Hithit. Seznamte se, Jan Horčík a jeho Metrovagonmash!
 

 

Jel jsi někdy ve vláčkách, myslím tím sbíraní a provozování domácích kolejnic, jako dítě třeba?
Děda je má dodnes a moc se těším, až si s nimi budu moct hrát, ale jako dítě jsem spíš klasicky inklinoval k popelářům. Až skrze různé visuté lanové dráhy a podobné atypické dopravní prostředky jsem se dostal k vlakům, resp. k metru. Této fascinaci a nadšení rozumím, ale mám ho trošku jiné. Nepamatuji si čísla vozů ani jejich pravidelné obraty, dokonce ani melodii vyzvánění jako houkající mašinu nemám, spíš mne vždycky zajímala ta atmosféra kolem toho všeho: tratě, typy vagónů, tunely, prostě město z druhé strany. Ostatně to město hraje důležitou roli.
 

Jezdíš metrem?
Používám ho často, vždycky jsem litoval, že to pražské je z většiny jen pod zemí. Ale i to má do sebe něco, co mě fascinuje. Během jízdy metrem se člověk soustředí na úplně jiné věci.
 

Ta fascinace metrem je zjevná, můžeš tedy v kostce vysvětlit, o čem přesně má tvoje knížka být?
Metro jako takové je fascinující pro hodně lidí a knížek o podzemních drahách již vyšlo mraky. Já jsem se jako malý zajímal o to pražské, je to město, kde žiji a obecně beru metro jako jednu z těch signifikantních součástí každé metropole. Vždycky, když jsem cestoval do nějakého zahraničního města, jsem si předem zjišťoval, jestli tam nějaký podzemní systém funguje. Jakmile jsem se dozvěděl, že tam doopravdy fyzicky existuje, bylo to jedno z prvních míst, které jsem navštívil a prohlížel si ty místní plány všech linek a jiné tiskoviny. 

Současně se zájmem o metro jsem se často pídil po tom, proč za dob socialismu docházelo k určité obecné unifikaci a celkově jsem se zajímal o praktiky tehdejšího režimu. Toto přímo navazovalo na potřebu poznat další metropole, které byly pod nadvládou srpu a kladiva. Aniž bych jakkoliv sympatizoval s jakýmikoliv politickými vlivy, přišlo mi nadmíru fascinující zjištění, že dohromady celkem v 19 zemích bývalého východního bloku jezdí stejné metro, ale zároveň je speciálně konstruované pro dané město a jeho zeměpisné podmínky. Tyto soupravy se lišily zejména barvami a čelními maskami, ale jinak veskrze splňovaly veškeré stejné konstrukční dispozice ruské továrny Metrovagonmaš. Čili ve finále mne zaujal hlavně design těchto vlaků, který se lišil mnohdy jen v jemných nuancích a v různých vývojových etapách, kdy se variabilně vagóny měnily.

    

Jak důležitou roli v tom všem má grafika a typografie?
To v podstatě dost navazuje na předchozí odpověď. Téma jde nepřímo ruku v ruce s typografií, která je specifická taktéž díky detailnímu zpracování, které rád v tomto případě vyzdvihuji. Obecně grafický design podle mě funguje velice dobře s funkční vystihující typografií, která danou věc vkusně doplňuje. Metro a veškeré typové znázornění vagónů jsem bral jako příjemnou výzvu pro obsáhlejší vizuální grafické zpracování. Hodně knížek, které fungují jako obrazový přehled např. modelů vlaků, je pro mě kolikrát estetikou prázdné a nikterak zajímavé po grafické stránce. U této příležitosti, kdy jsem knihu chtěl pojmout nejen informativně, ale právě i graficky, jsem estetikou evokoval dobu, kdy byly tyto vlaky produkovány. Chtěl jsem docílit kombinace současných trendů v grafickém designu s autentickým retro nádechem s použitím lehce zažloutlého papíru a grafických ilustrací. Kniha je plná vektorových kreseb vlaků, map a erbů metropolí včetně autorského titulkového písma.
 

Viděl jsem, že jsi v kontextu s tématem vytvořil vlastní typografii nazvanou Imbus. Proč Imbus a je to tvůj první zářez na tomhle poli?
Tvorbou písma se zabývám v ateliéru typografie na pražské VŠUP a toto písmo bylo součástí semestrálního zadání a je možnost jakékoliv jiné vytvářet a konzultovat během studijního roku. Zrovna Imbus je můj první font tohoto typu, ale od té doby jsem se zabýval i jinými druhy. V tomto případě jsem se inspiroval právě fontem, který se tehdy používal speciálně pro označení vozů na jejich identifikačních cedulích. Chtěl jsem se držet industriální technické tématiky a proto jsem i nazval písmo Imbus, díky šestihranným imbusovým klíčům. Obsahuje také alternativní okrasnou verzi, která dodržuje vlastnosti těchto klíčů a evokuje je.
 

Tvůj projekt podporuje další ze subjektů, který mají co do činění s Hithit.cz - Vladimir 518. Znáte se? Jak se díváš na jeho nehudební projekty, 

knihu Kmeny, nebo aktuální Město = Médium?
Knížka Metrovagonmash vychází pod jeho záštitou, resp. Bigg Boss vydavatelstvím, a konzultuji to s ním a řeším, jakým způsobem to vydat. Proto jsme se rozhodli také využít nabídky, kterou poskytuje právě Hithit. Myslím, že by to tu mohlo mít slibnou šanci, uvidíme. Jinak Bigg Boss produkci rozhodně podporuju, je skvělý že vycházejí tyhle knížky, není zrovna moc takových, kteří se odhodlají podobné projekty dotáhnout a bez nich by to nešlo. Těším se na další kousky! A jinak tvůrce super knížky M = M je Honza Matoušek, známe se skrz společnou školu. 
 

Koho chces primárně oslovit? Koncept zní trochu  ‘hipstersky‘, ale přitom se dotýká tématu, který vlastně dotváří většině z nás všední každodenní život. Uvědomuješ si tuhle absurditu? 
Jasně, uvědomuji, a když se mě někdo ptá o čem ta knížka je, setkávám se s dost zajímavými reakcemi a překvapením. Až poté, co nastíním celkový koncept, dojde k pochopení nebo minimálně k chuti si ji prohlídnout, asi proto jak je svým způsobem kniha sama o sobě specifická. Prvotní maketa knížky byla jen pro mě, až poté co jsem ji různě ukazoval, tak vyšel najevo zájem lidí kolem. To mě teprve přimělo k tomu, přemýšlet o jejím vydání. Vymezil jsem si dvě až tři cílové skupiny lidí, které by to mohlo zajímat. Už jenom to téma, které se týká kolejové dopravy, je obecně oblíbené u mnoha lidí. Vlastně mě pokaždé nadchlo, že vlaky jsou mnohem víc oblíbené než třeba autobusy, myslím tím nadšení pro různé modely a dráhy, ve kterých soupravy jezdí. Je to dáno už i tím vizuálním charakterem, vlaky totiž vždycky vypadaly famózně, mohutně, kovově a svým způsobem z nich jde veliký respekt. Nejen vzhled, ale i způsob dopravy je hodně silná záležitost a proto si myslím, že to v lidech vzbuzuje nějaké vzrušení. To je tedy první skupina - vlakoví nadšenci, kteří najdou zalíbení i v podzemí. Druhou, poměrně odlišnou skupinou jsou lidé, kteří se zabývají grafickým designem a vizuálním zpracováním knížek. Ostatně já jsem si toto téma prvotně vybral proto, abych měl adekvátní důvod něco podobného zpracovat a zároveň to skloubit s mým nadšením, které jsem vyhodnotil jako obecně známé. Při tvorbě grafického layoutu knížky jsem dbal na dost věcí, které jsem chtěl dodržet. Byla to určitě čistota, jelikož jsem chtěl docílit technického dojmu z karoserií vlaků. Čistota ve smyslu precizních detailních kreseb modelů vozů, map a městských erbů a čistota celkové grafické kompozice. I díky písmové tvorbě a jeho použití v knížce, jsem se rozhodl zdigitalizovat originální kovové číslice z vlaků a použít je pro kapitoly a číslování stránek. Třetí, poslední skupinou jsou případy, jako jsem třeba já, tedy lidé, kteří mají rádí obojí.
 
Metro je pro spoustu lidí v tom technickým i vizuálním aspektu pozůstatkem nenáviděný doby hlubokýho socialismu. Vnímáš to taky tak, alespoň částečně?
To je evidentní a pochopitelné, mám to ve finále vlastně podobně, i když jsem vzhledem ke svému věku většinu režimu vůbec nemohl prožít. Ale během bádání po všech absurdních věcech, které se v té době odehrávaly, jsem se dostal až k tomuto zájmu o ruské metro. To, že ty identické vozy jezdí celkem v 19 městech, mi přišlo neobvyklé a možné vlastně pouze díky tehdejší totalitě. Nebyly dovoleny žádné privátní speciality, nic, co by se vymykalo. Když pomineme politické faktory, tak lze vnímat vizuální formu designu vlaků, tu těžkopádnost, ale zároveň mocnou energii, která z nich čpí. Díky ekonomickým nedostatkům byly kolikrát i zřetelné různé vizuální chyby na karoseriích vagónů, jako jsou například ručně malované pruhy či jiné motivy. Knížka díky názorným ukázkám různých prototypů zaznamenává i tyto absurdní vlastnosti tehdejšího strojního průmyslu.

Až si úspěšně odfajfkuješ tohle téma (v což sám doufám), co tě láká dál? Čemu budeš věnovat svojí energii?
Málokdy se stává, že nic nedělám, snažím se svůj čas investovat většinou do něčeho, co mě baví a má nějaký smysl. Zabývám se hodně tím písmem a jeho digitalizovanou funkční formou a to má smysl také většinou v použití např. v různých tiskovinách, takže v plánu rozhodně něco podobného mám.

 

www.hithit.com/cs/project/16/metrovagonmash

 

Hithit je "český Kickstarter."

Platforma pro muzikanty, výtvarníky, filmaře, sportovce, designéry, vývojaře a programátory, kteří jsou skvělí ve svém oboru, ale nejsou zdatní obchodníci. To je tým serveru Hithit.cz, odhodlaná skupina lidí, kteří hledají čerstvou krev na své cestě jak posunout svět kupředu.
Každý projekt na Hithit.cz má přes měsíc na to, aby se představil v nejlepším světle a nadchl co nejvíc lidí, kteří mu za atraktivní benefity budou ochotni pomoct. Tvůrce projektu na počátku nastaví cílovou částku, kterou chce na konci vybrat. Skládají se na ní všichni, které projekt nadchne nebo zaujme nabízená odměna za pomoc. Pokud po vypršení termínu cíl nesplní, všechny peníze se vrací zpět. Pokud cílovou částku překročí, dostane ji od Hithit.cz celou, jen poníženou o provizi a bankovní poplatky. Crowdfunfing není charita. Je to nový kanál pro zisk prostředků, každý, kdo projekt podpoří, si kupuje produkt, který také dostane.
 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.