view counter
Share |

Rozhovor s hercem Martinem Myšičkou, interpretem audioknihy Blade Runner

Co ještě je a co už není člověk
foto: onehotbook.cz

Martin Myšička (* 1970)
Vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU a Matematicko-fyzikální fakultu v oboru subnukleární fyziky. Ještě během studií hrál např. v Národním divadle nebo ve Studiu Ypsilon. V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku za roli Knížete Myškina v dramatu Idiot. Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle. Jeho režijním debutem byla inscenace hry Joea Penhalla Krajina se zbraní. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Rozkoš (2013), Díra u Hanušovic (2014), Ztraceni v Mnichově (2015), Zločin v Polné (2016) nebo ze seriálů Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Pět mrtvých psů (2016), V. I. P. vraždy (2016), Já, Mattoni (2016), Kosmo (2016) a dalších. Podílel se na těchto audioknihách vydavatelství OneHotBook: Čtvrtá oběť (2016), Pán ohně (2015), Praha noir (2016).
 
Znal jste Dickovu knihu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Blade Runner) ještě před tím, než jste se stal jejím audioknižním vypravěčem?
Bohužel musím přiznat, že i když  jméno P. K. Dick jsem znal a slyšel jsem na jeho tvorbu samou chválu, než jsem byl osloven ohledně práce na audioknize, nic jsem od něj nečetl.  O to víc jsem rád, že jsem byl k tomu nyní takto "donucen".  Mám rád sci-fi, tedy pokud je o  i něčem více, nežli jen ukazování kosmických raket, nebo mimozemských oblud. Což toto dílo naprosto splňuje. Není to sice snadné čtení, vyžaduje dost velkou pozornost, o to víc je pak čtenář či posluchač odměněn, když pronikne do různých rovin reality, které autor vytvořil. 
 
Jaký jste z ní měl zážitek teď, když jste ji interpretoval do podoby audioknihy? Co to pro vás znamenalo?
Při čtení jsem se neubránil srovnávání se vzpomínkami na film, který jsem kdysi viděl, a který, jak jsem zjistil, se od knihy v lecčem liší. Proto bylo pro mne čtení i nečekaným překvapením. A nejen to. Zaujala mne autorem vytvořená konkrétní vize postkatastrofického světa. Prolínání přirozeného a umělého. Svět, kdy jsou  androidi prakticky téměř nerozeznatelní od člověka, z čehož  vyplývá hledání hranice toho, co ještě je a co už není člověk. 
 
Jaký máte vztah k filmové adaptaci režiséra Ridley Scotta?  
Mám s ní spojený zážitek jakéhosi luštění, protože poprvé jsem film viděl u kamaráda z velmi nekvalitní kopie VHS kazety prvních videorekordérů. Což se k tomuto žánru vlastně i docela hodilo: vidět to jaksi v mlze. 
 
Je vám hlavní hrdina Rick Deckard něčím blízký? Jak se vám příběh vyprávěl z jeho pohledu?
Blízké mi asi bylo, že je to muž, který se o něco snaží, ale zároveň je plný různých rozporuplných pocitů. Má v sobě touhu žít  normální hezký život, ale i pochybnosti, jestli to dokáže a jestli to má vůbec smysl. Zkoumá hranice zažívané reality i za cenu, že se ocitne mimo "přikázaný směr".
 
Co bylo na nahrávání audioknihy nejtěžší?
U každé audio knihy je, myslím, nejtěžší zvládnout celé penzum knihy, jaksi nasát ji do sebe. Naladit se na centrální nerv příběhu. A pak se připravit na každou frekvenci ‒ to znamená, mít jasno o tom kdo, co mluví. Vyznačit si klíčová slova nesoucí hlavní význam,  ujasnit si, jak jsou vyklenuta dlouhá souvětí apod. No a potom se ve studiu tak akorát vybudit a rozmluvit, abych mohl několik hodin pracovat a přitom nebýt v křeči. 
 
Jak se vám spolupracovalo s režisérem Petrem Gojdou?
S Petrem Gojdou jsem spolupracoval poprvé a bylo to pro mne velmi příjemné setkání. Měl jsem pocit, že jsme si oboustranně takzvaně sedli ‒ aspoň doufám.  Měl jsem v něm oporu, že i když byla pohoda, nepustil něco dál, dokud to nebylo ono. Myslím, že držel laťku kvality pevně v rukou, i za cenu, že se nějaké místo nahrávalo  několikrát. Doufám, že to pozná i posluchač, že bude s nahrávkou spokojen a také věřím, že s Petrem to sice bylo poprvé ale nikoli naposled.

jádu
view counter