Share |

Rozhovor s Filipem Pogádym: Bach, housle a modeling

foto: bachforall.cz

Filip Pogády je doma v koncertních síních i v chrámech, stejně tak jako před fotoobjektivem nebo na přehlídkových molech. Narodil se na Slovensku, teď žije v New Yorku a jeho poznávacím znamením a největší životní vášní jsou housle. Do Prahy přiletěl s nástrojem od italského mistra J.B. Granciho z roku 1711, aby dnes zahájil mezinárodní hudební festival Bach for All. Na koncert, který proběhne od 20.00 v kostele Matky Boží před Týnem, můžete stále vyrazit, druhé pražské vystoupení odehraje v neděli (info na www.bachforall.cz). Jaké to je sedět na dvou tak rozdílných židlích jako jsou klasická hudba a modeling a co pro Filipa znamená Bach, si můžete přečíst tady...  
 
Když tě člověk hledá na internetu, zjistí, jak dobře funguješ na sociálních sítích. To v klasické hudbě stále není asi úplně běžná věc...
Úplně ne. Pomalu se to mění, ale stále to ještě není ono. Celý marketing klasické hudby je strašně konzervativní. To je i jeden z důvodů, proč klasická hudba není tak v mainstreamu jako jakákoliv jiná. Na každým koncertě má tisíc lidí venku mobil, sdílejí to a dělají kapele aktivní marketing. Když ve vážné hudbě někdo vytáhne telefon a začne natáčet a fotit, je hned absolutní primitiv, který neví, jak se má chovat na koncertě. Podle mě je to škoda. Mně social media strašně pomáhají. Nemám teď žádnou hudební agenturu, dělám si všechno sám a tohle je můj klíčový nástroj.
 
Máš nějaký svůj trik? Něco, s čím máš největší impakt?
U každého funguje něco jiného, každý si musí najít svůj vlastní recept. Já natáčím, jak sám doma cvičím na housle. V těch videích je něco intimního, osobního, jsem s tím fanouškem v jednom pokoji... To lidi zajímá. Má to vždycky víc shlédnutí než profesionální záznamy z velkých koncertů.
 
Další věc, kterou vybočuješ z řady klasických hudebníků, je tvoje modelingová kariéra. Jak se stane profesionální houslista modelem?
Když jsem před osmi lety začal studovat a žít v New Yorku, občas se mě tam někdo zeptal, jestli jsem model. Tak jsem se jednoho dne rozhodnul, že zkusím nějaké agentury oslovit - na stránkách models.com jsem si našel TOP10 fashion agentur v New Yorku a řekl si, že je budu kontaktovat postupně od tý nejlepší směrem dolů a uvidím, kam až budu muset klesnout, abych dostal smlouvu. No a vyšlo to hned u tý první. Můj první job byla kampaň Calvin Klein. Neuvěřitelný. Ale hudba pro mě vždycky byla a bude priorita. Modeling je jen takový zpestření, věnovat tomu nějak víc času, to by mě ani nenaplňovalo.

Odráží se tvoje zkušenosti ze světa módy třeba v tom, jak se oblékáš na koncerty?
Určitě. Jak člověk vídá designéry a jejich práci, začne vnímat tu estetiku. Zajímám se teď o módu přirozeně mnohem víc, přemýšlím nad ní. Pomáhá to pak i hudbě samotné. Když jsou estetika v hudbě a estetika v módě v souladu, je to přece krásné. Takové renesanční. Umění jako celek.
 
A má naopak v modelingu nějaké výhody to, že jsi houslista?
Například moje současná agentura v Londýně, Elite, mě podepsala právě jako houslistu. Jsem součástí jejich special booking division, kde jsou herci, muzikanti nebo i kuchaři... Prostě lidi, kteří něco umí. Taková spolupráce je úplně skvěla, protože se propaguje moje jméno jako houslisty. Nejsem jen bezejmenná tvář, která tam je jen od toho, aby byla pěkná. Jinak, mám za sebou i přehlídky, na kterých jsem šel na molu a hrál u toho na elektrické housle. To mají lidi strašně rádi.
 
Pojďme teď ale z mola do kostela. Do Prahy jsi přijel kvůli festivalu Bach for All, na kterém odehraješ dva koncerty. Co pro tebe znamená Bach?
Já když poslouchám Bacha, mám pocit, že je tam zahrnuto úplně všechno. Celý život, vše, co se děje na celém světě, vše, co se děje v celém vesmíru. To je pro mě Bach. Oddálí posluchače od lidského pohledu na svět. Myslím, že takhle by se na něj díval Bůh. Třeba Mozart je pro mě takový polobůh, Ježíš. Je v něm něco božského, ale je blíže lidstvu a lidským emocím. Bach je nad tím vším. To je úplně jiná sféra.
 
Uau, to je krásný... Žádá si Bach od tebe jako muzikanta nějaký specifický přístup?
Má to dvě části. Jedna je fyzická, řemeslná. Musí to být zahrané kvalitně. Na tom se stráví fakt hodně času. I tak ale ta první část neznamená nic, když tam není ta druhá. Duchovní nadstavba, která tu první část probudí k životu.  
 
www.bachforall.cz

jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.