Share |

Rozhovor se šperkařkou Janjou Prokić

Janja Prokić_Hidden Place, 2014_babičkovské prsteny

Janja Prokić, česká designérka šperku, otevřela své nové studio v Praze na Uhelném trhu. To slouží jako pracovní prostor i místo pro setkávání s klienty. Je zde k vidění všech osm jejích kolekcí, které vydala od roku 2011. Janji tvorbu rekapituluje také katalog, který vznikl k příležitosti otevření studia.

ROZHOVOR:
Jak ses od studia malby na Akademii výtvarných umění dostala k tvorbě šperků?
No malba mi asi upřímně moc nešla…tak jsem se začala věnovat nejdříve kolážím, pak takovým “světům” – bedýnky, co v nich bydlely zvířátka v třpytivých krajinkách, až jsem se takto dostala k soše a přestoupila z AVU na UMPRUM do ateliéru sochařství Kurta Gebauera. Protože jsem šíleně dlouho vydělávala peníze výrobou korálků a věcí z moduritu (takový realistický ptačí hlavy jako brože) a už mě to nebavilo, tak jsem si na UMPRUM dala letní šperkařský kurz, který vede už léta Andrej Navumenka. Ten mě toho naučil opravdu hodně! A tak vznikla kolekce LURE – na kurzu :). Pak jsem si další rok dala stáž u Evy Eisler a rozhodla se diplomovat v ateliéru K.O.V. a od té doby to prostě dělám.
 
Co máš na své práci nejraději? Prošla tvá tvorba hodně změnami od svého začátku?
Jasně, že prošla! Bylo zajímavé teď když jsme dávaly do kupy tu knížku, tak mi došlo, kolik jsem toho vlastně vyrobila. A když se to takhle seřadí, tak ten vývoj vidět je. Je to každopádně čím dál osobnější až už úplně takový “nimravý”. Co si ta tvorba ale stále drží, je podle mě taková snovost a pohádkovost, což se mi táhne už od těch třpytivých koláží. Jinak vyvíjí se samozřejmě i způsob zpracování i výběr materiálu, poslední dobou už nejsem tak experimentální, asi stárnu nebo co.
 
Jaké momenty ve tvé tvorbě pro tebe byly a jsou zásadní?
Je to vždycky nějaká životní událost nebo nějaké náhlé uvědomění, co mě někam posune a já na něj pak reaguji. Dalo by se říct, že ty kolekce jsou takové mé deníčky.
 
Každá z tvých kolekcí je výrazně osobitá a specifická. Kde nejčastěji čerpáš inspiraci pro svoji tvorbu?
No jak už jsem říkala, je to absolutně podle toho, co se děje v mém životě. Do toho se to prolíná s mýma momentálníma “zásekama” buď na šamanech, bílý magii nebo teď zrovna na eskymácích!
 
Součástí nově vydaného katalogu jsou tvé kolekce za posledních pět let. V čem je každá z tvých kolekcí jiná? Máš některé své kolekce radši nežli jiné?
Každá kolekce má téma, které řeší do hloubky – v každé kolekci jsou symboly, které mají svůj význam a pro danou kolekci jsou velmi důležité. Jediný symbol, který se mi opakuje je liška a srdce. Pokaždé sice vypadá jinak, ale je tam.
Nemůžu říct, že bych nějakou kolekci měla nejradši, ale určitě mě něco baví víc, než něco jiného, ale to je těžké říct. Každopádně u věcí, které se mi nelíbí, tak je už vůbec neukazuji nebo když se mi časem něco přestane líbit, tak to prostě přestanu vyrábět.
V každé kolekci mám nějaký předmět, u kterého si neumím představit, že by ho měl vlastnit někdo jiný něž já :D, to si ho asi pak nechám. Leda že by přišel někdo, u koho mám pocit, že je to víc jeho než moje, což se stalo vlastně poměrně nedávno po hodně dlouhý době. Prodala jsem své zlaté vejce z kolekce Last Drop. Vejce má ale tak krásný nový domov, že se tam má lépe, než u mě.
 
Všechny tvé šperky jsou jedinečné, jedna z tvých kolekcí (Abrakadabra) využívá ploch a ostrých hran namísto organických tvarů, jak je tomu často v jiných kolekcích. Na které ze svých kolekcí ses nejvíce naučila? Která tě nejvíce posunula?
Těžko říct, myslím, že ani jedna z kolekcí v tomto směru nevede. V každé se učím něco jiného. V jedné se učím nějaké řemeslné věci, v druhé třeba nekreslit návrhy a v nějaké další třeba trpělivosti.
 
U mnoha svých šperků se nebráníš použití netradičního materiálu, například kožešiny, perel, kamenů, hedvábí – s kterým materiálem se ti pracuje nejlépe?
Momentálně se trochu vracím k hlíně. Ve věcech, co budou teprve vznikat jí hodlám použít znovu. Chtěla bych jí zase kombinovat s kovem a možná i se sklem, uvidíme, jak se to vyvrbí.
 
Otevření studia je zásadním milníkem v tvé kariéře, v čem je tvé studio specifické a co nabídne návštěvníkům?
Měla to být taková moje bublina, kde budu tvořit věci a zároveň se setkávat s klienty, kteří si objednávají šperky na míru. Také to má být místo, kde se návštěvníci můžou podívat na všechny kolekce najednou a třeba to pak bude dávat větší smysl. Je to takový můj modrý budoár.
 
Stalo se ti někdy, že jsi vytvořila šperk, který jsi nechtěla prodat?
Jo, mnohokrát. A taky hodně svých věcí mám i nosím.
 
Proč sis vybrala lišku jako symbol své značky?
Protože mě hodně dlouho bavila… několik let! Je to jediné zvíře, které se dokáže převtělit do člověka a nikdo to nepozná. A převtěluje se vždy do chytré krásné ženy. Liška v mé tvorbě vyvrcholila kolekcí Le Grand Jeu, což je kolekce ženských zbraní a zbraní pro ženy. Od té doby se už neobjevuje na špercích, ale je mým znakem. Liška je prostě skvělá!!
 
Kde vidíš sebe a své šperky za pár let? Jaká je tvá vize do budoucna?
Já doufám, že budu mít prostor si tvořit dál svoje věci, aniž bych byla omezována. Moje vize je být schopná si udělat více času na volné věci a projekty, které by mě bavily dělat, ale nestíhám je. Mám pár let už v hlavě takový projekt, který stále věřím, že vyjde a jestli jo – tak to podle mě bude hezký! Nebo aspoň já budu šťastná, což je taky hezký.
 
Co děláš, když netvoříš šperky? Jak trávíš svůj volný čas?
Hodně jezdím do přírody! Vlastně co nejvíc! Obecně dost ráda cestuji kamkoliv. Začalo mě na jaře hodně bavit běhání, takže teď taky dost běhám, protože mi to čistí hlavu a ubírá tuk na zadku.
 
Taky ráda vařím a dělám takové ty věci, co asi dělá každý rád, jako jsou výstavy, kino, divadlo, kniha, přátelé.


jádu
view counter