Share |

ROZHOVOR S CATHERINE FROT, hvězdou filmu Polibek od Beatrice

Artcam films 7.12. uvede film Polibek od Beatrice (Režie: Martin Provost), netradiční příběh porodní asistentky. Přinášíme vám rozhovory s jeho protagonisty.
 
CATHERINE FROT, herečka
 
Hrajete roli porodní asistentky. Čím si vás role Claire získala?
Tato role mě okamžitě nadchla. Věděla jsem, že ji Martin Provost napsal pro mě, že se mu dokonce o mně zdálo, jak se nad ním skláním jako porodní asistentka. Je to velmi citlivý autor, přesně chápe ženskou psychologii a umí ji dokonale převést do obrazů. Hodně se mi líbil jeho svět a to, jak se mnou hovořil o postavě. A také se mi líbila představa těch dvou tolik odlišných žen. Béatrice je cvrček, zatímco Claire je mravenec. Jsou to dvě velké tragikomické postavy.
 
Příběh Claire je o přeměně...
To mě na té postavě oslovilo. Claire se nachází ve zlomovém bodě svého života: klinika, kde odjakživa pracuje, má být uzavřena, její syn odešel z domova, Béatrice jí vstoupí do života jako přízrak z minulosti, a začíná chodit s Paulem. Její každodenní život je naruby tím spíš, že je to velmi disciplinovaná žena, která svůj vlastní život převedla na vedlejší kolej, aby se s neuvěřitelnou dobrotou a oddaností mohla věnovat ostatním. Návrat Béatrice ji donutí přehodnotit, jakým způsobem funguje. To je právě na postavě Claire krásné: tím, že se odhodlá Béatrice odpustit, odhodlá se ke změně a vystoupení ze stínu, plně si užívat radosti a štěstí, které jí život může nabídnout. Podle mě Claiřin posun nelze oddělit od odpuštění pro Béatrice.
 
Kdy přesně Claire skutečně přijme změny ve svém životě?
Když jde navštívit Béatrice do nemocnice. Ona ji lékařům představí jako svou dceru a Claire to nepopře. Vlastně tak mlčky souhlasí, že se o ni postará. To je počátek odpuštění. Od té chvíle se otevře životu. Pak se odevzdá Paulovi a dovolí i jemu, aby zaujal místo v jejím každodenním životě. Vše se děje nevědomky ale nakonec velmi přirozeně.
 
Je to angažovaná žena...
Claire nikoho nenapodobuje. Není ten typ, který by při první překážce popřel své zásady. Je velice angažovaná v tom smyslu, že má jasné a čisté názory, především v otázkách svého povolání. Nesouhlasí s honbou za obratem, odmítá „továrny na děti“. Je to humanistka, která zažívá proměnu.
 
Ve vztazích Claire a Béatrice je jistá samozřejmost. Jak jste přistupovala ke spolupráci s Catherine Deneuve?
Vše se lehce usadilo. Catherine Deneuve na mě zapůsobila stejně jako Béatrice na Claire, téměř neskutečný zjev. Je to velice instinktivní herečka, velmi půvabná. Žije přítomným okamžikem.
 
Martin Provost trval na natáčení skutečných porodů. Jak jste k těmto scénám přistupovala?
Přiznávám, že když jsem si poprvé přečetla scénář, měla jsem trochu obavy. Představa takové práce, i když je dojemná, není jen tak. Nakonec jsem to přijala, protože jsem věděla, že je to nedílnou součástí projektu, který mi Martin nabízel. Postupovala jsem tedy po etapách. Nejprve jsem si vyžádala účast u porodů, abych zjistila, zda se dokážu vhodně chovat. Zjistila jsem, že vše je vlastně velmi přirozené, úplně normální. Pak jsem měla hodiny s bývalou porodní asistentkou, se kterou jsem zkoušela na figurínách. Při prvním natáčení na place jsem byla trochu neklidná, ale všechno dopadlo naprosto skvěle. Moje povolání mě obvykle nutí být v nějaké iluzi, hrála jsem klavírní virtuosku v Obracečce not, zasloužilou kuchařku v Z prezidentské kuchyně, a tady jsem musela jít ještě dál, bez skrupulí.
Setkala jste se s budoucími maminkami, kterým jste měla pomáhat u porodu?
Setkala jsem se s nimi na klinice jen hodinu až dvě před natáčením. Všem jsem jim řekla, ať se nijak nerozpakují a neváhají mi říct, abych odešla, pokud si to budou přát, že tam budu společně se skutečnými porodními asistentkami.
 
Martin Provost říká, že pokud jde o tento film, nesměl tlačit na pilu. A vy?
Já také. Tlačil mě k určitému odevzdání, tím spíš, že mu film připomínal velice osobní věci. Shodovali jsme se na tom, že je třeba, aby vynikl Claiřin postup, její vývoj ve vztazích s Béatrice a Paulem. Bylo třeba, aby postava byla neustále v konkrétním rámci.
 


jádu
view counter