view counter
Share |

Rakovina: K čemu je dobrá

Pacientský rakoblog.
Volume dopravaaaa! Eh, to je dozimetr. Foto autorka.

Všechno zlé je k něčemu dobré. I něco na první pohled jednoznačně ekhlaftního přináší nečekané plusy. Jaké jako? Pacientský blog pokračuje.
 
OBJEVY. Dozvíte se spoustu nových věcí z řady oblastí. Pokud vás fascinují mašinky, uvidíte při léčbě tucty úžasných strojů dokazujících lidský důmysl. Některé budou vypadat jako steampunkový vtip (vizte dozimetr na fotce), jiné jako vybavení kosmické rakety (přístroj na magnetickou rezonanci se zvukem jako porouchaná technoparty).
Zajímáte-li se o biologii / medicínu, najdete fascinující stopy důvtipu a inteligence na každém kroku. Pokud vás baví proměny mateřského jazyka, budete kroutit hlavou nad terminologií, cedulkami, nápisy a zprávami plnými úžasně divných věcí. Mazlivé přezdívky opiátů, které kolem vás budou znít od něžných sestřiček, vás utvrdí v tom, že lidská mysl si hraje se vším. Což nás dostává k dalšímu kladu:
 
PRVOTŘÍDNÍ DROGY ZDARMA A LEGÁLNĚ. Opiáty především tlumí bolest, ale i když vás něco bolí opravdu hodně, zbývá vám ještě troška kapacity se bavit. Osobně mám k fetování negativní vztah a vidím, kolik lidí úplně odrovnalo, ale jistá zvědavost ve mně je. Právě jsem se vrátila z nemocnice a musím říci, že koktejl morfin-atropin, který mi dali před operací, abych "hezky vklouzla do narkózy", skutečně mysl obalil mírumilovným futrálem,  jaký jsem ještě neviděla. I následující dva dny na dipidoloru (opiát o něco slabší než morfin, ale pořád dost háže; sestry mu něžně říkaji Ďipiďolorek) byly plné zajímavých momentů. V součinnosti s tím, jak jsem byla nevyspalá, mě ďip hodil do parádních stavů typu "cestuju v čase" - jakési zmaštěné lucidní snění. Po třetím dnu jsem sestrám řekla, že další opiáty už nechci, protože jsem se nechtěla na celé věci moc zaseknout... ale, mňo, i přes bolesti a nepohodlí byla zkušenost s čistými, silnými drogami zábavná.
 
SRANDA. Rakohumor je speciální odrůda černého humoru. Stejně jako nejlepší vtipy o postižených vymýšlejí sami handicapovaní, dělají si zábavnou legraci z tohohle tématu sami pacienti.
Zadejte frázi cancer humor do googlu a najdete netušené věci, od komiksů po trička a čepice s fakt hustými frky. Pro někoho je plusem dělat si srandu z celé věci s cizími lidmi v čekárně u onkologa - taková činnost s mou povahou není kompatibilní ani trochu, ale od toho mám telefon s internetem, abych si během čekání četla třeba tohle.
 
FAJN LIDI. I přes určitý backlash, který jsem zažila (informaci, že mi za mé otravné psaní rakovina patřila už dávno, jsem teda nečekala, ale budiž:), zažívám vlídnost svých blízkých. Jasně že můžu být paranoidní a říkat si, že nechtějí mít černé svědomí, až případně exnu, ale myslím, že to spíš dělají z nějaké náklonnosti. No a i kdyby ne, je to příjemné. Angličani dělali nějakou studii, ze které jednoznačně vylezlo, že neupřímná pochvala potěší prakticky stejně jako upřímná, a myslím, že s vlídností to je dosti podobně.
 
UŽIJETE SI. Užívat si i drobné radosti je něco, co se má dělat tak jako tak - a rakovina vám v tom pomůže. Nemusíte být zrovna v posledním tažení, úplně stačí vědomí toho, že budete na nějakou dobu omezeni ve svém běžném životním stylu, a hned se lákavost a barvy a tvary požitků přeskupí, tak nějak samy, jemně a nenásilně. Jakoby samy od sebe vás začnou bavit jiné věci, změníte životosprávu, uvidíte jiné aspekty problémů kolem sebe - neznamená to, že budete lepší, ale rozšíříte si duševní krajinu a vyrostou vám na ní nové kytky.
 
 
Plusy z druhé ruky
Jiní pacienti uvádějí další výhodné věci, s nimiž ale (zatím) nemám zkušenost - pokud se s nimi setkám v budoucnu, mileráda si o tom ublognu:
 
HOLENÍ dámské i pánské: Nemáte starosti s (d)epilací. Holení nohou a čehokoli jiného nemusíte řešit, když vám spadnou vlasy, odpadá kdeco.
 
ZHUBNETE. "Rakovina-nejlepší dieta!" pravila moje kamarádka několik týdnů před tím, než na ni umřela. "KONEČNĚ mám tričko velikosti M," vydechla téměř naposled. Ano, tlak na to, aby ženy byly štíhlé, neustává ani na smrtelné posteli. 
 
NEMÁTE STRACH: Přestanete se bát smrti. Novinářka Iva Roze Skochová namluvila celou přednášku ze série TED o svém boji s rakovinou a uvádí, že díky ní se nebála letět třeba na reportáž do války. Přednášku najdete na videu zde. Já bych teda do války neletěla, ale odvaha poslat do šípku lidi, co mě už dlouho štvali, a poznání, že život je možná ještě kratší, než by jeden čekal, a trávit čas ve společnosti otrapů je blbost, taky není k zahození. Určitá ráznost a minimalismus, ke kterému člověka vedou omezené zdroje času i energie, mohou být výhodné v řadě dalších oblastí, a jsem sama zvědavá, co ještě se časem ukáže jako odbouratelné.
 


jádu
view counter