Publikace PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA 1918-1946 představuje dějiny regionu, který nám zůstává stále blízký

Podkarpatská Rus je nám blízká nejen díky spisovateli Ivanu Olbrachtovi, který ji zvěčnil ve svých prózách. Dvacet let byla součástí Československa. Dosavadní práce o dějinách Podkarpatské Rusi si všímaly především politického vývoje a zahraničněpolitických otázek, tj. problematiky začlenění Podkarpatské Rusi do Československa, okupace Podkarpatské Rusi Maďarskem v březnu 1939 a připo­jení území k sovětské Ukrajině, tj. její anexi do SSSR.Uznávaný historik Jan Rychlík společně se svou ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, ji představují z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje.
 
Publikaci PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA
1918-1946vydává Vyšehrad.
 
Veřejné uvedení knihy za účasti autorů spojené s autogramiádou se koná v pondělí 14. listopadu 2016 v 17 hodin v Literární kavárně knihkupectví Academia, Václavské náměstí 34, Praha 1.
 
Jan Rychlík, Magdaléna Rychlíková: PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA 1918–1946
Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký
 
Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny
20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně
s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.
Odpovědný redaktor Filip Outrata
Počet stran 240, MOC 328 Kč
Vydání první
Vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2016
 
 
Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (* 1954) vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát z etnologie a folkloristiky získal v Ústavu pro folklor Bulharské akademie věd a na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii, doktorát historických věd v Historickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vědecky působí v Masarykově ústavu a Archívu AV ČR, přednáší na Ústavu českých dějin FF UK a na Technické univerzitě v Liberci. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a dějiny Balkánu. Je autorem řady studií, článků a knižních monografií. Je spoluautorem syntéz Dějiny Bulharska (2000), Dějiny Makedonie (2003), Dějiny Srbska (2004), Dějiny Chorvatska (2007) a Dějiny Slovinska (2011). Ve Vyšehradu vyšlo jeho zpracování dějin balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem (spolu s třemi bulharskými autory, 2009), nová vydání jeho prací věnovaných dějinám slovensko-českých vztahůČeši a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty a Rozdělení Československa 1989 –1992 (obě 2012). Spolu s bulharským bohemistou V. Penčevem vydal v roce 2012 syntézu českých dějin v bulharštině Istorija na Čechija (Sofia 2010), jejíž upravená podoba vyšla ve Vyšehradu jako Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí (2014). Pravidelně se věnuje popularizaci historie formou vystupování v televizních či rozhlasových pořadech a komentování událostí v novinových článcích.

Odpovědný redaktor Filip Outrata
Počet stran 288, MOC 348 Kč
Vydání první
Vydalo nakladatelství Vyšehrad v edici Velké postavy českých dějin (21. svazek) v roce 2016
 
PhDr. Magdaléna Rychlíková (* 1955), etnografka zabývajícíse slavistikou a středoevropskými studii, zabývá se otázkou vystěhovalectví a krajanů, autorka článků s tématikou střední Evropy. Pracovala sedm let v Záhorském muzeu ve Skalici a třicet let v Národním muzeu v Praze, kde  v historické expozici v Lobkovickém paláci spolupracovala nebo samostatně připravila řadu výstav. Podílela se na širším výzkumu česko-slovenských vztahů, etnických a krajanských vztahů. Je mj. autorkou studií a článků o rodině, postavení ženy, sociálních vztazích, svátkování, lidové stravě, diverzity etnických skupin a menšin a knih Slováci v Praze. Vliv velkoměsta na jejich integraci do českého prostředí, nebo Životní anabáze jednoho krajana, kde sledovala život českého obchodníka žijícího ve Lvově Ludvíka Feigla.