Share |

Pavel Šich: NE energetické a potravinové závislosti

foto Galerie NE

Kdysi se rozhodl pro odchod z Prahy. Koupil a zrekonstruoval dům, aby zjistil, že je to jen začátek. Od té doby si Pavel Šich plní své sny. Okolí, politikům a okolnostem navzdory mění systém, jakým se v Česku hospodaří. 

 

Století? 21. Situace? Apokalyptická. Rus táhne z východu. Putin zavírá kohouty. Plyn dochází. Česko zahaluje ledová krusta. Přímotopy jsou vyprodány. Cena elektřiny prudce stoupá. Složenky zůstávají neproplaceny. Lidé pálí parkety, obsahy knihoven, knihovny samotné. Mouka, cukr, máslo jsou nedostatkovými. Propuká hlad, mizí první domácí mazlíčci, havraní guláš se stává hitem. Na okraji Prahy našli snědeného bezdomovce. Situace je zoufalá. Všude, kromě vesnice Bláto. Místní farma svítí do temné noci, okna jsou zarosená teplem, na masopust bude zabijačka. A pán farmy ví, že před lety udělal to nejlepší rozhodnutí.
I tak by mohla vypadat naše budoucnost a i to je jeden z důvodů, proč se Pavel Šich rozhodl na nikoho nespoléhat, od nikoho nic nežádat a vyřešit všechno sám. Říci „ne“ energetické, potravinové a v souvislosti s tím také politické závislosti. Nápad skvělý, cesta dlouhá.
Před šestnácti lety objevil Pavel Šich, tehdy student malby na Akademii výtvarných umění v Praze, rozbořený mlýn v obci Žíšov kousek od řeky Sázavy. Neváhal nikterak dlouho a „šel do toho“, aniž věděl, kde vezme peníze na rekonstrukci. Tu nakonec zaplatil malováním portrétů a stavebním spořením, práce tím ale teprve začala. Tenhle příběh totiž připomíná pohádku O řepě. Pořád něco přibývá a děj nekončí.
U mlýna je rybník. Tedy vlastně les, který na místě někdejšího rybníka vznikl kvůli nezájmu „místních komunistů“. Pavel tedy na rok přerušil studia a prodíral se úskalím dotací na odbahnění. Sama dotace nestačila, musela pomoct i hypotéka, která načas ukončila malířskou kariéru a donutila Pavla podnikat ve stavebnictví. Na splátky pomáhali vydělat rybniční kapři a stavební projekty. Vytěžené bahno mělo sloužit jako výborné hnojivo zemědělcům, ti to z nevyjasněných důvodů nakonec odmítli a z deponie se stala skládka. Nápad na její využití na sebe nenechal dlouho čekat. Sluneční elektrárna a prostor pod panely jako pastvina pro ovce, a tak u mlýna vznikla unikátní (a jedna z prvních v Čechách) solární elektrárna. I ta vznikla na úvěr a taky těsně předtím, než ve svatém tažení proti „solárním baronům“ vláda změnila podmínky, které původně slíbila. Vítejte v postkomunismu. Takže k rybnikaření, stavění a malování přibyly ještě výzkum a konzultace v oblasti obnovitelných zdrojů energie. A řepa drží dál...
Ale konec pohádky. Podle Pavla Šicha totiž celým příběhem prostupuje jedna krásná česká vlastnost: závist.

 
.
CELÝ ČLÁNĚK PSI PŘEČTĚTE TADY NA WEBU GALERIE NE

jádu
view counter