Share |

Nobelova cena za homosexuální koncentrák

Herta Müllerová
Rozhoupaný dech
Mladá fronta

Rozhoupaný dech Herty Müllerové je lyrickou sondou do homosexuálovy duše uvězněné v ruském lágru.

Za knihu o sedmnáctiletém Leovi Aubergovi, který je zkraje roku 1945 deportován do pracovního tábora v Rusku, získala rumunská rodačka Herta Müllerová (1987 se odstěhovala do Německa) Nobelovu cenu za literaturu. Kniha vyšla nedávno v českém překladu.

Je téměř s podivem, že pětašedesát let po konci války může vězeňská próza získat Nobelovku. Rozhoupaný dech rezignuje na děj, autorka se vyžívá v lyrizujících obrazech a poetickým jazykem olizuje hnus a bídu pracovního lágru.

A dělá to tak mistrovsky, že vás z některých scén bude mrazit stejně, jako mrazil postavy v knize zadek, který vrazily na rozkaz ruských vojáků v ledové noci do sněhu a povinně se pod pohrůžkou zastřelení musely vyprázdnit.

Aubergova homosexualita je cosi jako žlutá židovská hvězda, akorát ji nemá přišitou na kabátu, ale vyleptanou na kůži. A nemůže se před nikým odhalit a prozradit ani své rodině, kdo ve skutečnosti je a co cítí, protože za tuhle orientaci hrozila v poválečném Rumunsku poprava.

I když Müllerová píše nádherným, bohatým jazykem, nikdy to není na úkor jasnosti sdělení. I dlouho po přečtení si budete pamatovat každý škrábanec na lágrovém hrnci, teplo litinových kamen v dobytčích vagonech nebo "pomíjivost" cementu, která je v jedné z kapitol zachycena opravdu bravurně.  
 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.