Share |

NG vystaví Gerharda Richtera pokládaného za nejvýznamnějšího žijícího umělce

foto NG

První retrospektivu Gerharda Richtera ve střední a východní Evropě čítající více jak sedmdesát jeho děl otevře Národní galerie v Praze již 26. dubna. Výstava byla připravena ve spolupráci s Goethe-Institutem a Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo a je součástí Česko-německého kulturního jara 2017. Gerhard Richter je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců posledních desetiletí. Jeho díla patří k těm nejvíce oceňovaným i ve světových aukčních síních.
„Mnohými kritiky je Gerhard Richter považován za vůbec největšího žijícího umělce. Jeho výstava v paláci Kinských a Klášteře sv. Anežky České představí průřez jeho bezmála šedesátiletou výtvarnou dráhou. K vidění budou ikonická díla od fotorealistických maleb až po expresivní a geometrické abstrakce,“ uvádí generální ředitel Národní galerie v Praze a kurátor výstavy Jiří Fajt.
Gerhard Richter se narodil v roce 1932 v Drážďanech a stal se jedním z prvních německých umělců své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii rodné země. S nacismem měl Richter ve své rodině bezprostřední zkušenost. „Sám Richter ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala. Stejně tak si nepřeje, aby byla jeho tvorba vykládána didakticky či jakkoli dramatizována,“ vysvětluje Jiří Fajt. 
Poválečná léta strávená ve východním Německu byla Richterovi přípravou pro celoživotní poslání: nekončící ověřování možností malířského projevu. Objev západních poválečných umělců jakým byl například Jackson Pollock, pro něj znamenala otevření širokých obzorů svobodného uměleckého vyjadřování a zároveň rozhodné odmítnutí sklíčené reality života ve východním bloku, v němž ho jenom utvrdila cesta do Moskvy v roce 1961. Gerhard Richter poté emigroval do západního Berlína, dnes žije v Kolíně nad Rýnem.
„Cílem výstavy je představit Richterovu nebývale širokou paletu uměleckých vyjadřovacích prostředků a návštěvníkům ukázat pestrý soubor jeho zásadních děl, která byla vybírána a instalována v úzké spolupráci s umělcem,“ doplňuje Jiří Fajt. Gerhard Richter není jednoznačně zařaditelnou uměleckou osobností. Inspiraci čerpá v širokém spektru historických vlivů, od realismu k naturalismu, od impresionismu k pop artu, od konceptuálního umění až k abstraktnímu expresionismu.
Výstava představí všechny aspekty Richterovy  tvorby: ikonické portréty jeho dcer Betty a Elly malované podle fotografií, obrazy reflektující všední každodennost i historická a aktuální společenská témata, mořské a horské krajiny, monochromatické šedé obrazy, expresivní abstraktní kompozice, sérii geometrických digitálně vytvářených pruhů a slavné barevné vzorníky, na nichž vznikla monumentální zakázka výzdoby okna gotické katedrály v Kolíně nad Rýnem. Z Lidic bude zapůjčen obraz Strýček Rudi, který umělec před půl stoletím věnoval tamější galerii a jenž je portrétem Richterova strýce, nacistického vojáka. Vystaveny budou také listy z legendárního Atlasu, což je soubor jeho autorských fotografií, novinových výstřižků a kreseb, které Richter systematicky shromažďoval jako přípravný materiál od šedesátých let.
Hlavní část výstavy bude zpřístupněna v paláci Kinských, jehož přízemí s novým návštěvnickým zázemím, s novou pokladnou, infocentrem a galerijním obchodem, bude k tomuto projektu částečně rekonstruováno. Nádvořím paláce provede návštěvníky časová osa Richterova života směřující do někdejší konírny v přízemí, kde bude promítán jediný autorský film, jakož i dokumenty o Richterově díle, např. slavný celovečerní film Painting. Stěžejní umělecká díla pak budou umístěna ve druhém patře paláce. V nedalekém Klášteře sv. Anežky České bude k vidění druhá, rozsahem skromnější část výstavy, kde bude vystaven Richterův malířský cyklus Březinka, reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v polské Osvětimi, a monumentální skleněný objekt pracující s hrou dopadajícího a odráženého světla.
 
GERHARD RICHTER
1932
Gerhard Richter se narodil v Drážďanech matce Hildegardě, obchodnici s knihami, a otci Horstovi, učiteli na střední škole. Rodina se během Richterova dětství stěhuje do Reichenau (dnes Bogatyně) a po začátku války do obce Waltersdorf ležící u českých hranic na pomezí Lužických hor.
1939
Otec Horst je odveden do armády, po převelení na západní frontu je zajat spojeneckými vojsky a držen v americkém zajateckém táboře do konce války. Richterův strýc Rudi padl ve válce v roce 1944, jeho portrét se stane námětem obrazu Strýček Rudi (Onkel Rudi) z roku 1965.
1945
Richterova teta Marianne trpící schizofrenií je usmrcena v rámci nacistického programu eugeniky. Richter v roce 1965 vytvoří podle společného portrétu obraz Teta Marianne (Tante Marianne).
1946–1948
Studuje na řemeslné škole v Žitavě, kde se mu dostane vzdělání v oblasti stenografie. Během školních let vzniká Richterova první výtvarná práce, kopie aktu vytvořená podle obrázku z knihy, a pracuje pro malíře nápisů.
1950
Pracuje jako pomocný malíř kulis v žitavském městském divadle a jako malíř nápisů. Rozhodne se, že chce být profesionálním malířem a podává neúspěšnou přihlášku na drážďanskou Akademii umění.
1951
Na druhý pokus je přijat na Akademii umění v Drážďanech ke studiu volné malby a nástěnného malířství. Stěhuje se do Drážďan.
1956
Promuje na Akademii umění a dokončuje nástěnnou malbu v duchu tradice socialistického realismu Radost ze života (Lebensfreude) pro Německé muzeum hygieny v Drážďanech. Na Akademii dále působí jako vyučující.
1957
Sňatek s Marianne Emou Aufinger.
1959
Richter navštěvuje uměleckou přehlídku documenta 2 v Kasselu, kde se poprvé seznamuje s tvorbou Jacksona Pollocka a Lucia Fontany.
1961
V březnu cestuje do Sovětského svazu. Na zpáteční cestě si v západním Německu uschová zavazadlo a vrací se do Drážďan vyzvednout Emu. Další den ráno cestují do východního Berlína, odkud se vlakem dostanou do západního sektoru. Po osmi dnech v uprchlickém táboře se přesouvají do Oldenburgu, kde žijí rodiče Emy a poté do Düsseldorfu. Richter je přijat na uměleckou akademii v Düsseldorfu, kde se v průběhu studia seznamuje s Konradem Luegem (Fischerem), Sigmarem Polkem a Blinkym Palermem.
1962
Maluje dílo Stůl (Tisch), kterým bude zahájen jeho osobní katalogizační systém catalogue raisonné.
1964
První samostatné výstavy v Mnichově, Düsseldorfu a Berlíně.
1966
Maluje první Vzorníky barev (Colour Charts) a portrét Ema (Akt na schodech) (Ema /Akt auf einer Treppe/), které je první prací vytvořenou podle barevné fotografie. V prosinci se narodila dcera Babette (Betty).
1967
V berlínské Galerie René Block se uskutečnila výstava věnovaná obětem nacistického vyvraždění Lidic, Hommage à Lidice. Richter se výstavy účastnil obrazem Strýček Rudi, který později Lidicím věnoval. V témže roce vytváří první práci se sklem 4 skleněné tabule (4 Glasscheiben).
1968
Richter tvoří abstraktní i figurální práce, nově se věnuje krajinomalbě a sérii Městských panoramat (Stadtbild). Začíná pracovat na souboru dokumentačních a přípravných materiálů Atlas (Atlas).
1971
Stává se profesorem na Akademii umění v Düsseldorfu.
1972
Na 36. benátském bienále reprezentuje Německo a poprvé vystavuje sérii maleb 48 portrétů (48 Portraits). Série Vzorníky barev je prezentována na dokumenta 5 v Kasselu.
1973
První sólová výstava ve Spojených státech v newyorské Reinhard Onnasch Gallery.
1977
Vystavuje na dokumenta 6 a maluje portrét dcery Betty. Seznamuje se se sochařkou Isou Genzken, se kterou se později ožení. 18. října 1977 jsou ve stuttgartské vazbě nalezeni mrtví tři čelní představitelé Frakce Rudé armády. Richter v roce 1988 vytvoří na základě fotografií z tisku a policejního vyšetřování sérii maleb věnovanou této události.
1978
Richter je hostujícím profesorem na Univerzitě umění a designu Nového Skotska v kanadském Halifaxu.
1981
V Kasselu získává cenu Arnold Bode Prize, vytváří první práci ze série Zrcadel (Spiegel), která je představena na společné výstavě s Georgem Baselitzem v Kunsthalle Düsseldorf.
1982
Sňatek s Isou Genzken. Richter se účastní přehlídky documenta 7, maluje sérii Svíčky (Kerzen), o rok později i Lebky (Schädel).
1983
Koncem roku se stěhuje z Düsseldorfu do Kolína nad Rýnem, kde žije a pracuje dodnes.
1985
Ve Vídni získává cenu Oskara Kokoschky, jedno z nejdůležitějších rakouských ocenění pro tvůrce v oblasti současného umění.
1986
V Düsseldorfu se koná Richterova první retrospektiva Gerhard Richter: Paintings 1962–1985. Výstava putuje také do Berlína, Bernu a Vídně.
1987
U příležitosti výstavy Gerhard Richter: Works on Paper 1983–1986 v Amsterdamu Richter poprvé publikuje své poznámky o díle.
1988
Vzniká cyklus 18. říjen 1977 (18. Oktober 1977) a druhý portrét dcery Betty. Richter se stává hostujícím profesorem na umělecké akademii ve Frankfurtu nad Mohanem.
1991
První britská retrospektiva v londýnské Tate Gallery.
1992
Setkává se se Sabine Moritz, se kterou se o tři roky později ožení.
1993
Maluje sérii portrétních obrazů Isy Genzken I.G. (I.G.). Je vydána první souborná publikace Richterových dopisů a textů Gerhard Richter: Text editovaná Hansem Ulrichem Obristem.
1994
Richter ukončuje pedagogickou činnost na Akademii umění v Düsseldorfu.
1995
Sňatek se Sabine Moritz, s níž má tři potomky: Moritze (1995), Ellu Marii (1996) a Theodora (2006). 1997 Stává se držitelem prestižního ocenění Zlatý lev na 47. benátském bienále.
1999
V budově Říšského sněmu je u příležitosti znovusjednocení Německa instalováno Richterovo dílo Černá, červená, zlatá (Schwarz, Rot, Gold).
2002
Kurátor Robert Storr pořádá v newyorském Muzeu moderního umění významnou Richterovu retrospektivu Forty Years of Painting.
2005
V Drážďanech je založen Archiv Gerharda Richtera vedený Dietmarem Elgerem. Richter vytváří dílo Září (September), které reaguje na newyorské teroristické útoky z 11. září 2001. Richter byl v ten den na cestě do New Yorku a jeho letadlo bylo odkloněno do Halifaxu.
2006
Richter maluje sérii abstraktních pláten Cage (Cage), která vznikala při poslechu skladeb amerického skladatele Johna Cage.
2007
V katedrále v Kolíně nad Rýnem byl realizován Richterův návrh vitráže, který pracuje s motivem Vzorníků barev. Maluje portrét své druhé dcery Elly.
2008
Časopis Manager Magazin vyhlásil Richtera po páté v řadě za nejvlivnějšího umělce v rámci hodnotícího systému Kunst-Kompass.
2011
Vzniká série digitálně zprocesovaných maleb Pruhy (Strips). V londýnské Tate Modern je u příležitosti 80. narozenin umělce zahájena retrospektivní výstava Panorama, která byla uvedena i v Berlíně a Paříži.
2014
Na základě čtyř fotografií z koncentračního tábora v Osvětimi pořízených jedním z vězněných se Richter ve své tvorbě napotřetí pokouší najít vhodné prostředky ke zpracování tématu holokaustu. Původní malby vytvářené dle fotografických předloh jsou záhy přemalovány na abstraktní práce, výsledná podoba cyklu Březinka (Birkenau) je utvářena několik měsíců.
2015
V manchesterské Whitworth Art Gallery byla představena společná výstava Gerharda Richtera a estonského hudebního skladatele Arvo Pärta.
2016
Pracuje na několika sériích nových Abstraktních obrazů včetně cyklu číslo 944.
2017
V kolínském Museum Ludwig byla zahájena 9. února, tj. v den umělcových 85. narozenin, výstava nových abstraktních maleb vytvořených v roce 2016 doplněná početnými pracemi z muzejní sbírky. Jejím dalším zastavením budou od května Drážďany, umělcovo rodné město.Výběr vystavených děl

Pan Heyde, 1965
Doktor Werner Heyde byl psychiatr, který se za druhé světové války zásadně podílel na organizování nacistického programu eutanázie. Po válce pracoval jako neurolog a konzultant soudu ve Flensburgu pod změněným jménem. V roce 1959  byla jeho pravá identita odhalena, byl zatčen a několik dní před soudem spáchal sebevraždu. Richterova teta Marianne, která trpěla schizofrenií, byla během války usmrcena v psychiatrickém zařízení v rámci výše uvedeného programu. 

1025 barev, 1974
První díla ze série Vzorníky barev vytvořená v roce 1966 odkazovala k pop-artu a byla přímou kopií vzorníků barev, které byly k dostání v obchodech. V pozdějších verzích už Richter pracoval s principem náhody a vědomím nekonečné škály potenciálních možností. Ve shromažďování jednotlivých odstínů a jejich slepém, náhodném aplikování do předem připravené mřížky spatřoval „krásnou nesmyslnost“, stejně jako při malování fotografií.

Gudrun, 1987
Gudrun Ensslin byla jednou ze zakládajících členek západoněmecké radikální levicové skupiny Frakce Rudé armády, která od konce 60. let páchala atentáty v  boji proti představitelům německé politické a hospodářské sféry a postavám spjatým s nacistickým režimem. Po sérii bombových útoků byla v roce 1972 zatčena a o pět let později, po sérii únosů pořádaných dalšími členy skupiny, byla nalezena v cele mrtvá. Oficiálně se hovořilo o sebevraždě, ta byla ale častokrát zpochybňována. Ač Richter žádným způsobem nesympatizoval s ideologií Frakce, uvedené události na něj silně zapůsobily. 

Jabloně, 1987
Kromě působivých krajinomaleb s motivy moře, otevřených obzorů a vysokých hor se Richter věnoval i prosté venkovské krajině, které dominují louky a stromy. Tyto „skromné“ náměty považuje za pravdivější, než jsou romantizující přírodní scenérie, neboť daleko více souzní s malířovým vnímáním přírody. Ta může být, podle jeho názoru, nelítostná a zcela nehumánní. Neshledává tudíž důvod ji oslavovat v uhrančivých kompozicích, ale touží nacházet krásno i v její všední podobě.

Betty, 1988
V roce 1977 začal Gerhard Richter vytvářet portréty své první dcery Betty. V roce 1988 namaloval Richter již třetí portrét Betty, ke kterému použil fotografii z doby, kdy bylo jeho dceři dvanáct let a na níž se odvrací od fotoaparátu a hledí na jednu z prací ze série Šedá. Vzhledem ke specifické kompozici se stal portrét četně interpretovaným a často srovnávaným s figurami z obrazů romantického malíře Caspara Davida Friedricha, jež jsou vyobrazeny zády k divákovi a hledí do krajiny. Sám Richter zdůvodňoval otočenou pozici portrétované v souvislosti se situací v současném umění, když o obrazu hovořil jako díle, „které je také idealizací, protože jeho podstatou je touha po kultuře, po krásnu v umění, které již nemáme, což je důvod, proč se odvrací“.
 
 
 
Česko-německé kulturní jaro 2017
Při příležitosti 20. výročí podepsání Česko-německé deklarace dne 21. ledna 1997 probíhá v období od března do června 2017 Česko-německé kulturní jaro, jež je součástí strategického dialogu mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou na obou stranách hranice. Česko-německé kulturní jaro 2017 je přeshraniční kulturní iniciativa Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Goethe-Institutu v Praze, Česko-německého fondu budoucnosti a Českých center v Berlíně a Mnichově ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Výstava Gerharda Richtera v Národní galerii je hlavním bodem programu Česko-německého kulturního jara, který dále zahrnuje výstavu Eberhard Havekost v Galerii Rudolfinum, kulturní aktivity v regionech, výměny mládeže a řadu dalších.
Národní galerie v Praze
Staroměstské náměstí 12, 110 15 Praha 1
WebFacebookTwitterInstagramYouTube


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.