Share |

Nedělní chvilka čtiva: Aldous Huxley - Konec civilizace aneb Překrásný nový svět

ilustrační foto Adam Fuchs

Aldous Huxley - Konec civilizace aneb Překrásný nový svět (v originále Brave New World) je knížka považovaná za jeden z nejzásadnějších literárních počinů 20. století. Právem?
Konec civilizace je mrazivé sci-fi o tom, kam se může vyvinou lidský "pokrok" a pokrok. V dnešní době facebooku a klonování mnozí připomínají poselství tohoto neveselého spisu, případně radí druhým, aby se do něj podívali, než odevzdají svá osobní data další internetové aplikaci.
 
AKTUÁLNÍ VIZE
Což je docela rozumné. Huxley sice "fantazíruje" a román, který se odehrává v roce 2540, obsahuje řadu nepravděpodobných vizí, ale jako celek - a velmi působivý celek - je právě teď aktuální. A stojí za to. Od úvodu, kdy je sugestivně popisován vpád mladých studentů do ústavu, kde se uměle oplodňují vajíčka a vyrábějí standardizovaní lidé, přes jemné popisy nesouladu mezi těmi, kteří nekriticky přijímají tento "pokrok", a pochybovači, až po dramatické pasáže, kdy se třeba malým dětem vštěpuje odpor ke knihám, aby nemarnily čas literaturou nebo třeba obdivováním růží (láska k přírodě neprodukuje ekonomický zisk, proto je lidem příroda zošklivována, ale ponechána je záliba ve sportech v přírodě, které vyžadují složité náčiní, čímž je zajištěn odběr výrobků. Lidem se sugeruje, že mají rádi nové oblečení a staré je lepší zahodit než opravit, a že potěšení, které je možné mít hned, se nesmí odkládat... co mi to jen připomíná?). 
 
FORDE, FORDE, VŽDYCKY NA TĚ DOJDE
Účelem procesů je výroba poslušných pracovníků pro průmysl - také je tu místo Boha vzýván Henry Ford. Práci mnoha dělníků dnes zastanou stroje a jako zajímavější pro eventuální pány světa se jeví ovládnutí lidí kvůli moci samotné, ale podle Huxleyho lidé pracovat musejí, jinak jsou nešťastní. A musejí být pod kontrolou - lidé v obavě z nebezpečí (dávno zažehnaný válečný konflikt) ještě sami přistoupí na to, aby byli kontrolováni ve všem včetně svých choutek.
Překvapivý je způsob, jakým nový svět přistupuje k sexu. Způsoby, jakými se tady dosahuje zotročení lidí, totiž jsou přesně opačné, než by jeden čekal. Sex není zakázán: naopak, už u malých dětí se podporují erotické hry, u puberťáků sex v mladém věku - co je nežádoucí či zakázané, je chodit s jedním člověkem, zamilovat se do něj (city působí labilitu lidí a ta je nežádoucí)... ta nejneslušnější slova se netýkají soulože, ale rodiny. Výrazy jako domov či matka se v podstatě nesmějí používat. Svoboda přece vede jen k tomu, že člověk je nešťastný. Kdo projeví nežádoucí názor, je odklizen. Je to síla. A teď co s tím?
 
ZN. NUTNO VIDĚT
Nechci vám tu vysypat všechna tajemná, děsivá překvapení, která nám Huxley připravil. Údiv nad paralelami s dneškem nebo prostě nad nápady autora či nad  talentem, se kteýrm popisuje různá hnutí mysli, si lépe prožijete sami - spokojím se tedy už jen s konstatováním, že to je skutečně úžasné dílo.
---
Kniha poprvé vyšla v roce 1932, česky poprvé vyšel roku 1933 pod názvem Konec civilisace. K tématům nastíněným v knize ze Huxley vrátil i v eseji Brave New World Revisited (1958) a ve svém posledním románu Ostrov (1962). Knihu inspirovalo autorovo rozčilení nad příliš optimistickými vizemi pokroku, jaké měl třeba H.G.Wells či vůdci Sovětského svazu.

 

Aldous Leonard Huxley (26. července 1894 – 22. listopadu 1963) byl anglický spisovatel a filozof, který velkou část života strávil v USA. Konec civilizace je jeho nejznámější dílo. Koupit se dá docela bežně, přes net třeba v knihkupectví Kosmas.

 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.