Share |

Ladis Pachmuch: Erotika, fetiš a roztomilé drobnosti

foto archiv Ladis Pachmuch

Ladis Pachmuch je mladá výtvarnice, studentka AVU. Věnuje se animaci, kresbě, ale i performancím. Je spojována i s roller derby a baví nás její styl. Takže čas na malý rozhovor...

Už když jsem viděla tvůj "nick" poprvé, zaujalo mě to. Pachmuch? Co to sakra je?:)
No, to já taky nevím, nějaká mladistvá pitomost. Tak ale zaujme to a děcka si to potom v dějínach umění lehce zapamatujou.. Myslím, že mi tenkrát šlo taky o to, aby nikdo hned v autorovi nepoznal autorku.
Bylas nějak mimořádně kreslivé dítě? A říkali ti, že jednou z tebe bude pani malířka?
Ano byla, ze školky si pamatuji jen - jak obdivuji lego, s někým se peru na záchodcích a nebo kreslím a kreslím. Do teď si vybavuju takovou zvláštní strukturu a přitažlivou vůni papíru - což byly nastřihané kousky tapet.
Pak už ZUŠ Litvínov a tam jsem chodila dokonce i o třídy vejš, učitelka mě stále vynášela někam na soutěže a výstavy.
Na základce jsem za menší obnosy, či svačiny většině sígrům kreslila zadání na hodině výtvarky a oni pak všichni dostali za 1.
Mamka ta mě kolem toho 14. roku viděla už jako jasnou umělkyni... protože jsem jaksi propadala z matiky a na výtvarnejch školách matika není.

Jak se rodina tvářila na tvoje studium na střední a pak výtvarné škole? Kdy ses osamostatnila?
Rodina mě podporovala vždy. Mamka, právě s učitelkou ZUŠ, mi vyhledaly všechny možné dobré výtvarné střední školy, abych se tam přihlásila (ještě nebyl net).. Já stále nevěděla, jestli mám bojovat za můj návrh -rybářskou školu, nebo přistoupit na mamčin druhý návrh - sportovní gymnázium, taky jsem mohla být dle přání taťky bioložka - ekoložka :) dostala jsem se hned na první pokus na Hollarku a to byla pak spokojenost všech.
Samostatná jsem byla vždycky.. ale tak od 15 na intru v Praze a od 18 v podnájmu a vydělávat si na to sama - dost naučí samostatnosti.
 
EROTIKA A FETIŠ
Jak se měnil a vyvíjel tvůj styl, co je podle tebe tvoje nejvýraznější autorská charakteristika?
Tak dle mě se můj styl mění v posouvání se někam dále, jelikož se pořád vyvýjím, i když má profesroka říka, že už jsem „jasná-hotová“ a má kamarádka, grafička Tereza, o mé grafice říká, že mám svůj poznatelný styl. Což je pro umělce fajn, ne?
K mé charakteristice mohu použít text od T. Kurovské, (já to sama popsat nenumím - ať lidi kouknou a vidí) "Tématicky z děl Ladis číší ženskost, fetiš, erotika, bizarnost, na což se namotává jistá slabost pro až roztomilé drobnosti. Bagatelizuje kult osobnosti, nabourává společenské normy a stádové chování zesměšněním. Zachycuje okamžiky, kterými znejišťuje, zda je situace v rámci morálního jednání, nebo je to již za hranicemi. Vyobrazuje své - pomocí groteskní, třpitivé, sexuální, děsivé situace, vnitřní stavy, které mohou být přirozeným prožitkem v životě, avšak vše je převedeno do scénického, naaranžovaného prostředí a situace se stávají naprosto absurdními.
Klade otázku hranic lidskosti, našeho normativního přístupu k "odchylce". Jde pod kůži, dráždí diváka ať už pozitivně nebo naopak. Především nutí k různým pohnutkám v mysli."
 
Čím nejdradši kreslíš, maluješ, fotíš...?
Pc tablet + pero, štetce+akrylové barvy+plátno, dobrým a vhodným strojem

Máš rozděláno hodně vecí najednou?
Ano, poslední dobou se věci kupí, většinou se snažím dodělat jedno a pak teprve začít to druhé, ale v hlavě už stejně taky přemýšlím nad tím dalším. Když se na něčem zaseknu a nejde to, začnu dělat raději něco dalšího, u čeho vím, že jsem to už vymyslela.

Jak si organizuješ práci... děláš věci na poslední chvíli?
To nemám ráda, jsem z toho pak nervózní, takže začínám hned, jak je možnost. Ale poslední dobou musejí některé věci prostě počkat ve frontě.
Co posloucháš? Co čteš?
Toho je moc a velká škála, při práci rádio, nebo výběr na YT - Johny Cash, Priessnitz, Umakart, Die Antwoord, Kazety, MidiLidi, Fever Ray, Kitchen, Jasná páka, Visací zámek, Wohnout, Hegerová, Přenosilová, Sklep, Terminator soundtrack, Devo atd.- dám náhodný výběr, když je jedna píseň smutná může být ta další třeba trhlá a tak se mi má nálada vyrovnává:) jo a ve vaně country:))
Čtu málo :( Teď stěží stíhám jen publikace do školy.
Co je láska?
Pro mě rozhodně potřebný stav, který je krásný a silný se vším všudy.

Podílela ses i na filmu o Nebelovi... jak to probíhalo?
Na to vzpomínám ráda, skvělé zázemí ve studiu Tobogang, skvělý lidi, skvělý projekt,. Já jsem se podílela jakožto kreslířka (pozadí) a retušérka pod vedením výtvarníka J99 a Nora Držiaka a to vše mi dalo hodně.
Umím třeba odretušovat bez poznání všechny židličky a příbory z jídelny blázince.. Hlavní nádraží znám kreslením většiny záběrů z paměti. Ale specialistka jsem prý na stromy/lesy. Na to mě občas J99 využívá do teď :)
 
DERBY JE SUBKULTURA

Teď jsi dělala logo pro Roller Derby, což je i tvůj sport. Jak ses k němu dostala, čím tě zaujal? není to moc tvrďárna?:)
Tak to mě právě zaujalo, že je to plně kontaktní sport, který ještě k tomu vizuelně vypadá moc dobře. Viděla jsem reportáž v telce, tak jsem jim napsala, že to chci taky dělat a že se pádů nebojím, že jsem bývalá reprezentantka v judu. A to víš, že to bolí, ale ten pocit! (Asi adrenalin.) Navíc jsem zjistila, že to není jen sport jako takový - furt jen dřina. Derby je vlastně taková subkultura, kterou prostě žiješ. Tam jsou taková přátelská pouta - i přes celý svět, jak z mého měsíčního trénování v USA , tak tady, kdy prostě jdem s holkama do „našeho“ baru Tunel na pivo, na pokec, na koncerty. Choděj mi i na vernisáže :)

Jak probíhá tvoje studium? Myslíš, že je to pro tebe hodně užitečná věc?
Užitečná věc myslím, že ano - na škole potkáš snáž plno lidí,k teří tě zase posunou, třeba svojí tvorbou, nebo radou, nebo jen třeba jednou přednáškou někam dále. Mě to alespoň tak vyhovuje.
Jinak studium probíhá príma - u doc.Daučíkové při našich ateliérových schůzkách jen s radostí vědomostně rostu:)
Chceš být "volný umělec"?
Chtěla bych. Ale na chleba nějak vydělat musím. Takže mi komerční zakázky nemůžou vadit.
Co je tvoje vysněná dovolená?
Chtěla bych vidět kapusťnáky, polibit velrybu, přistát hydroplánem u chaty s jezerem/řekou a chytat tam lososy, vyletět nad chatu do hor vrtulníkem a sjet si to v prašanu na prkně, navštívit hodně galerií po světě, válet se lážo plážo na Hawaii v bílém písku u moře a nahřívat má zničená kolena. Fajn by bylo konečně na dovolené nekontrolovat každou „korunu“.

Co by sis koupila, kdyby ti někdo daroval milion dolarů?
Sobě bych koupila radost druhých. Tohle jsem si představovala už na základce, že mohu mít tolik peněz, abych třeba celé třídě koupila výlet do zahraničí :)
(Teď by to byla asi bruslo-dráha+skatepark pro PCRD tým, hned vedle ateliéry, kam by se vešli všichni moji art kamarádi, mému klukovi větroně a helikoptéru, určitě rodičům a bráchovi bych dala keš, část tý vysněný dovči, pak něco pro útulek a už jsem asi na mizině zase :)
Jaké máš plány na následující měsíce?
Tvořit, trénovat, milovat.
 
Fotky prací LP najdete na našem facebooku.
Doporučujeme sledovat její web:
pachmuch.blogspot.cz


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.