Share |

Happy Birthday Meat is Murder

Píše se začátek roku 1985 a jsme v Anglii. Za pár měsíců se uskuteční legendární multikoncert Live Aid, který se bude vysílat do 160 zemí celého světa a celé to do svých rukou uchopí Bob Geldof, jenž si přeje získat dostatek peněz na potlačení hladomoru v Etiopii. Je to tři roky po tom, co vznikli The Smiths a dva roky před tím, než se rozpadli. U vydavatelství Rough Trade Records vychází Meat is Murder, druhé studiové album nadějné nezávislé krve tamního trhu.
 
Když roku 1982 zakládali Steven Patrick Morrissey a Johnny Marr, dva kamarádi, kapelu The Smiths, jejich cílem bylo především nehrát stejnou hudbu, jakou tehdy produkovala populární nová vlna, v jejímž čele stáli Joy Divison a New Order. The Smiths, pod vedením svérázného Morrisseye; literárního nadšence, zpěváka a textaře s duší půl na půl – básník a politický aktivista, nechtěli být přehnaně elektroničtí. Spoléhali na základní nástroje populární muziky 60. let: kytara (Johnny Marr), baskytara (Andy Rourke), bicí (Mike Joyce), občas také varhany a klavír. To se jim povedlo a už po vydání debutové desky v roce 1984, která byla mimochodem označena za jedno z nejdůležitějších alb roku, získali poměrně silnou fanouškovskou základnu. Již touto prvotinou se ukazuje Morrisseyova silná stránka, a to texty, v nichž se mísí odpor k násilí a náhodnému sexu s kritikou dalšíich společenských problémů tehdejší Velké Británie. To vše je navíc podtrženo skvělým a úderným literárním stylem, jimž Morrissey oplývá – inspirací jsou mu velikáni jako britský básník a dramatik Oscar Wilde a francouzský surrealistický básník Jean Cocteau. O blízkém vztahu Cocteaua a jeho přítele Jeana Maraise údajně vypráví píseň This Charming Man, jež vyšla v říjnu 1983, s Maraisem na obalu. Důležitým prvkem The Smiths je jejich typický zvuk, ve kterém hraje primární roli kytara Johnnyho Marra, jenž je tak trochu pravou rukou sebestředného zpěváka. S rostoucí popularitou narůstá i Morrisseyova potřeba veřejně prezentovat své názory, které s hudbou nemají nic společného. Z vystoupení The Smiths se stávají spíše jakási kázání.
Únor 1985. Rough Trade vydává druhou desku The Smiths. Meat Is Murder je pronikavější a více politická, než její předchůdce. Celkově kapela přitvrdila. Morrissey zde ve svých textech propaguje zákaz vraždění zvířat a úplné vegetariánství, čímž si na sebe nasměřuje kritiku ze strany některých fanoušků. Johnny Marr zase volí ostřejší a originálnější kytarové riffy. A baskytarista Andy Rourke dokonce ve skladbě Barbarism Begins at Home hraje rytmus ve stylu funky. Jedním z předních hitů této desky je bezesporu skladba How Soon Is Now?, jíž napsal zpěvák Morrissey společně s kytaristou Marrem. Píseň má téměř hymnický refrén: ,,You shut your mouth / How can you say / I go about things the wrong way / I am human and I need to be loved / Just like everybody else does." Další výrazné skladby na tomto albu jsou třeba Shakespeare's Sister, jež to dotáhne na dvacáté šesté místo v jedné z britských hitparád, a singl That Joke Isn't Funny Anymore, který už však tak úspěšný není; sotva se dostává do první padesátky.
Meat Is Murder z roku 1985 je jediné řadové album The Smiths, které to dotáhlo  na první místo v žebříčku hitů Spojeného království. Prestižní americký magazín Rolling Stone tuto desku před časem zařadil mezi pět set nejlepších alb všech dob - jedne z mnoha důkazů toho, že na tak skvělou desku se jen tak nezapomene.
 
 
 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.