view counter
Share |

Folkové prázdniny: Oslava hudby v Náměšti, den druhý

 

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou jen o hudbě - přečtěte si, jak tam fungovala divadla.

Divadelní den v Náměšti

 

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou patřily v neděli divadlu. Po klidném ránu se krátce po druhé hodině odpolední setkali na náměstí u kostela muzikanti z belgického hudebního uskupení  Vetex, aby spolu s kejklířem Vojtou Vrtkem zahájili Divadelní den. Vojta Vrtek je klaun i pouliční umělec, který na jarmarcích předvádí kejkle. Dokáže roztančit koště, žonglovat s třemi srpy a ještě být neuvěřitelně (a nevtíravě) vtipný . A Vetex? To je parádní  dechovka. Ale ne ta dýchavičná, co se schází Na Vlachovce, ale spíše divoká a nespoutaná, přesně taková jako ji známe z Balkánu a z filmů Emira Kusturici. Vetex na náměstí rozdávali radost a pocit bezstarostnosti. A běhen chvilky se náměstí proměnilo v prostor radosti, spontánnosti, úsměvu i tance. Pak se celý průvod s muzikanty v čele vydal přes barokní most k zámeckému parku. A jejich hudba s nimi.

Nedělní odpoledne v zámeckém parku patřilo divadelním vystoupením, dílnám i posezení  v trávě. A především dětem. Holky z komorního divadélka KUFR hrály a zpívaly na trávníku pod kaštany pro děti i jejich rodiče, v Hnízdě múz se malovali ptáci, kteří se pak rozlétli po parku, Vojta Vrtek předváděl kejkle a něžná a křehká provazochodkyně Kiki nad hlavami diváků v korunách stromů tančila na laně.

Na nádvoří zámku jsem nečekaně narazila na dvě živé sochy, které se daly do pohybu a k mému údivu předvedly ostrý souboj bez zbraní  - slovní přestřelku z Hamleta. A pak se z nich zase staly sochy s kamennými obličeji, které upřeně zíraly před sebe. Zjistila jsem, že jde o šermířskou školu Ballestra z Telče (http://www.ballestra.webgarden.cz ), která kromě kordů mistrně ovládá i renesanční drama.

Dalším zajímavým projektem byl ÚDiF. (http://www.udif.cz ) Aneb Úžasné divadlo fyziky. Pokud vám fyzika připadala nudná, po setkání s ÚDiFem už nebude. Fyzika se dá totiž učit i chápat jinak, než na co jste až dosud byli zvyklí. Třeba tím, že si fyzikální zákony a pravidla ozkoušíte na vlastní kůži. A proto je tu ÚDiF, který vyvolá úžas. S nápadem založit tento spolek přišel Ondráš Přibyla (teoretický fyzik), když byl na festivale v Edinburgu, kde objevil, že i  věci, které se zdají být nudné a těžké k pochopení se dají podat tak, že zaujmou a nadchnou.  A tak od té doby jezdí po českých školách, festivalech, muzejích a předvádí experimenty (do kterých zapojují i diváky). V Česku nevídané a jedinečné.

Hudební večer na hlavní scéně začala kapela The TAP TAP (http://www.thetaptap.cz/ ). Kapela není na české scéně nováčkem (vznikla už  v roce 1998) a jejími členy jsou vedle zdravotně postižených z Jedličkova ústavu  hostující profesionální muzikanti . Jejich Párty na kolečkách (jak svá představení nazývají) je tak pokaždé jedinečná. Stálí členové hrají pod taktovkou Šimona Ornesta na nejrůznější perkuse, mají neuveřitelně vtipného a charismatického  speakera Ladislava Angeloviče  a ve své tvorbě zpracovávájí vlastní skladby i originálně přepracované hity.  Profesionální umělci se střídají a tak si kapela mohla zahrát například po boku herců z Divadla Sklep, Dana Bárty i Zdenka Svěráka. The Tap Tap si už během prvních písní získali posluchače a to je odměnilo dlouhotrvajícím potleskem. Kapela vydala 3 CD (zatím poslední je živák z Opery), vystoupila v seriálu Ulice a natočila spolu s Danem Bártou a Vojtou Dykem videoklid o problémech vozíčkářů v MHD - Řiditel autobusu.

O přestávkách mezi jednotlivými koncerty se hrálo divadlo. A tak jsem ještě před příjezdem Trabandu stihla kousek pohádky o Pračlovíčkovi divadla Tramtárie. Poučná pohádka o tom, jak si pračlovíček postavil obydlí, objevil oheň, ochočil psa a našel ženu bylo určena především pro děti a opět bylo krásné vidět dětskou spontánnost a radost z toho, že mohly pračlovíčkovi poradit.

Jako další přijel na pódium Traband (http://www.traband.net ), který přivezl veselou osádku. Traband už sice dávno nejezdí rychle a zběsile jako před léty, ale stal se z něj rozvážně jedoucí vůz plný písničkářského i hudebního umu.  A do Náměště s sebou přivezl i osobitou písničkářku a mandolínistku Lucii Redlovou.  Jejich jízdu nečekaně zpestřila i provazochodkyně Kiki. Zatímco Traband hrál tak trochu cirkusáckou píseň o krasojezdkyni, Kiki na visutém laně tančila lehce jako vánek, rozdávala úsměvy a předváděla akrobatické kousky, ze kterých se tajil dech. Opravdu magický zážitek nejen pro diváky, ale i pro kapelu Traband...

Před koncertem legendární kapely Marsyas byla opět přestávka. A na výběr byl buď Petr Nikl a jeho představení Bludný rybář , a nebo drama ze zubařské čekárny v podání holek z Divadla KUFR. Vydala jsem se do zubařské čekárny.  Představení s názvem Dvojka (vpravo nahoře)  bylo směsí pantomimy, moderního tance i žongléřského umění.

Pak už byl čas věnovanat se návratu jedné velké legendy - kapely Marsyas. Ta ožila v projektu Zuzana Michnová a Oskar Petr & Petr Kalandra Memory Band  (www.kalandramemory.cz)  Zuzana Michnová a Oskar Petr se po letech sešli na jednom pódiu a i když tam chyběl jeden z nich - Petr Kalandra,  vypadalo to, že se nikdy nerozešli. Do Náměště přinesli kromě starých písniček (které většina publika zpívala spolu s nima), spoustu vzpomínek, pocit nerozlučnosti a pocit vzájemnosti.

The Orchestre International du Vetex  začali nedělní program a taky ho ukončili.  Na pódiu jich bylo plno, na všechny strany rozdávali radost, nadšení, nespoutanou energii a tím vším nakazali i publikum, které se spolu s nimi dalo do tanečního křepčení. Tato kapela, které se i v Praze podařilo roztančit ulice a metro, je nespoutaným živlem, který vrhne do vašich životů a  naplní je až po okraj radostí jen z toho, že žijete, tančíte a radujete se. Působí jako lék na všechny smutky světa a měla  by být předepisována místo antidepresiv. Roztančené publikum nechtělo kapelu vůbec pustit z  pódia, těm se nechtělo odejít a tak přidali ještě překvapivě něžný valčík (hraný na akordeon). Ostatní z kapely zatím tančili pod pódiem. A pak byla ještě jednu rychlou skladbu a  konec. Neděle v Náměšti byla prostě povedená od rána až do hluboké noci.

 

desítky dalších fotek zde.

 

text a foto: Barka Fabiánová

jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.