Designové slepice? Fiktivní eshop jako umělecký projekt

Témata na naše články se k nám dostávají různě, obča snás kontaktují přímo umělci a tvůrci. Tenhle rozhovor bude docela neobvyklý, protože designérka Tereza Janečková se inspiruje slepicemi a vejci. 
 
Máte fiktivní eshop s designovými slepicemi. Jak ve vás vyklíčila myšlenka udělat takovouhle věc?
Eshop je založen na reálném chovu chocholatých plemen slepic s velkou tradicí.
Slepičky na dvorku chovám s láskou a péčí a pravidelně vystavuji. Chov rozmnožuji a vyvíjím. Eshop nabízí nejen výstavní plemena, ale i hobby chovatelské potřeby pro slepičky (Kosmetika pro slepičky je také ve fázi vývoje) a i fajnové artefakty pro zájemce. 
Odkdy chováte slepice, a jste ze vsi, nebo jste se tam přestěhovala?
Jsem absolutní selka. Patriot, rodák, okrajový Pražák. Miluji svůj rajón. Chovatelkou jsem odmalička. Ve svém chovu se specializuji na plemena s historií - která jsou výstavní. Dám jim péči a ona dají EGGo. 
 
Co je na slepičkách tak super a čím jsou úžasné?
Baví mě je sledovat, piplat, vystavovat, běhat s nimi po dvorku, cvičit je, být jejich slepičí autoritou. A oni to vše umí. Je to zahradní cirkus a slepičí rodeo v jednom. 
Baví mě pro ně dloubat žížaly, sledovat, jak pořád jedí, a zachraňovat tvrdé pečivo, které by jinak každý vyhodil.  A navíc mě budí kohouti místo nějakého přístrojku. Mají svůj slepičí orchestr, kde jediná kachna mezi slepicemi začala nakonec kvokat. 
 
Pracujete coby designérka pro korprátní klientelu, jak se se svobodomylsným duchem dá naplnit zadání, které ne vždy umožní rozlet?
Mám 18 let zkušeností v korporátu - atl, btl, kreativa, design, packgaging, focení, spoty, korporátní identita. Velké a malé brandy. Tisíce příběhů.
Je to řemeslo, musí se prostě odmakat. Měla jsem a mám podporu perfektních týmových kolegů a nejvyššího vedení. Navíc ve francouzské agentuře, kde pracuji, se dlouhodobě budují přátelské sociální vztahy. A v tom je síla byznysu jako takového
Uznávám lidskost a upřímnost i v byznyse. Ale stejně - ráda řád porušuji, pokouším, překračuji. Je to ve mně. Vážím si za to kolegů, že mají pochopení.
 
Co vás zakázky pro velké klienty učí a co byste raději nezažívala?
Naučili mě poznat mé know how. Pracovat v nějaké skupině lidí, individualit. Jako vnitřně se cítící umělkyně to je ale tvrdá a náročná cesta. A ještě to, co bych ráda už nikdy nezažívala, je frustrace z práce a pocit, že jsem jenom baterie. Práce přináší také vyčerpání, hrozící vyhoření, strach z neúspěchu a obavy být sám sebou. 
 
A co vám dalo studium na umprumce?
Důležitější pro mne byla AVU s osobním individuálním přístupem. Po stáži na Middlesex University of Design and Art v Londýně jsem se rozhodla  vystudovat na AVU doktorát. Absolvovala jsem s tématem Design jako Galerijní Artefakt. Je to všudypřítomné. Neexistuje nízké a vysoké umění. Svět je jedna velká postprodukce. Designér chce být umělec, umělec designérem. Ztotožňuji se: důležitá je idea, koncept, příběh a hlavně motivace a pak hodně úsilí. Trvá to, no.
 
Ve svém CV jste uvedla, že jste měla i řadu výstav - jakých, čeho?
Mám několik projektů a když se na to podívám zpětně, musím říct, posunuly mě:
Curriculum Vitae na Jungmanově náměstí (díky tomu jsem se dostala k práci v reklamě - projekt byl o konvencích týkající se osobního i profesního života jedince ve společnosti.) Vlevo nahoře, vpravo dole: Janečkovi (prabyt mých rodičů, kde se vrství cenné a bezcenné věci). Kdo chce další projekty vidět, může gůglovat.
 
Čím se zabýváte kromě slepic, designu inspirovaném slepicemi a práce?
Lezu po stromech pro ovoce, běhám po polích, cvičím v lesích a mezi národem, sbírám informace, přeplavávám rybník, ležím na louce, poslouchám ptáky, jezdím na kole, sbírám kuriozity, které se nikomu nelíbí, vymýšlím blbosti, a taky jsem začala objevovat šachy. Hodně přemýšlím, jak můžu pomoc tomu, aby zůstalo vše tak jak je a nebyl místo pole a luk umělohmotnej nekonečnej barák. Chodím za místními seniory a chovateli na zahrádky. Vyptávám se podivínů a dostávám chytré odpovědi. Předávají mi různé rady. Snažím se prospět přírodě a zachovat její divokost, která je dokonalá, tak jak je. Učím se žít z minima a jde mi to sakra dobře a děsně mě to baví. 
 
Kde kromě "eshopu" Cocokarl lidi najdou vaši tvorbu?
Tak ta nejduležitější akce je v září 9. 9. 2017. Jako nejmladší členka ZO Chovatelů se připravuji na místní výstavu holubů, drůbeže a králíků. 
Připravuji s Mi Fashion kolekci šperků. Fashion dílo Mi designérky v nově připravované kolekci mě fascinuje tajemností, profesionalitou a artovým přístupem k módě. Artefakty budou brzy v prostorách La Gallery Novesta. Také si zkusili stát v poličce v prodejní galerii Dox a v showroomu Moncler Pařížská. Pracuji i na Artu do veřejného prostoru, to je ale na dlouho. Řeším propojení umění s designem a baví mě smívat jejich hranice.