Share |

ALEF ZERO - Back to Zero

Alef Zero - CD Back to Zero (2012)

Pardubičtí eklektici pokračují v propagaci letošního CD Back to Zero. A jelikož Alef si to zaslouží a deska se líbí, máme pro vás recenzi.

BACK TO ZERO: Sovy nejsou, čím se zdají beat

Hned na startu vám prozradím pointu, ok? Album Back to Zero (Manoa Sub Records, 2012) je mezi letošními tuzemskými zvukovými vizitkami příjemným překvapením. A jedním z důvodů je fakt, že s Alef Zero se jen tak lehce nevypořádáte. Jasně, že je to hlavně a především „taneční hudba“. O tom žádná. AZ si však, co se stylů a škatulek týče, neberou servítky. Protože takhle je to zkrátka baví. Asi nejvíce doma jsou ve všelijakých odrůdách lámaných beatů, ale zhusta je pepří jazzem, reggae, zdravě punkovým rošťáctvím a dalšími přísadami „brutálního popu“, jak tomu celému z nedostatku dostatečně přesných definic s nadsázkou sobě vlastní říkají.

Z nahrávky je navíc jasně slyšet, že v kapele se nesešli žádní nováčci, celá skvadra jsou ostřílení muzikanští harcovníci s širokým záběrem i zkušenostmi. V různých inkarnacích navíc AZ proplouvají CZ scénou už od roku 2004. O důvod víc poslechnout si, jak jim chutná rok 2012.

Elektronickým základům a samplům pod velením Adina (vzpomínáte  na Blow?) hodně pomáhají živé nástroje, ať už hutná a neposedná basa či pádící ale čertovsky přesné bicí (viz průlety typu Above Clouds nebo Eels and Butterflies). Vokálně občas velí pouze slečna Ivet, jindy předává službu MC Vaantovi nebo s ním drží pevnou tandemovou mikrofonovou stráž (pozor, neplést tohoto „emsího“ s ortodoxními „mluviči“ - Radek Vaant tu velmi obstojně a vcelku často nemluví, ale regulérně zpívá). A aby se to nepletlo, svoji důležitou roli v aranžích zde má kromě výborně využitého klavíru i hostující dechová sekce. Melting pot ze zvuků? Ano. Tu a tam se možná AF v rámci vnitrotrackových vrstev a změn nebezpečně dotýkají tenké hranice překombinovanosti, avšak balancovat dovedou dobře a ve finále zůstávají na správně straně Síly.

Některé plochy připomenou třeba starší věcí Goldieho, speciálně přidá-li se Ivetin vokálek, jindy stihnou klid před bouří i bouři samotnou (Místní boys), když je třeba, střihnou si temně podmračenou dubstepovou mezihru (hitovka Night Train) a zase jedou dál, nočním vlakem, nad mraky, jinudy, jinak. Nebojte, ono to drží pohromadě. Jen nečekejte žádné přímočarosti. Na poslech ke kafíčku to není a vůbec, těch poslechů si naplánujte raději vícero. Možná mají Adin s Vaantem jako srdeční milovníci Beatles v hlavě stejnou chuť po tvůrčí svobodě jako měli frajeři z Liverpoolu. Sir McCartney by sice asi mnoho z not na této desce nepřehodnotil, ale vy byste měli. A nejlépe naživo, Alef je totiž doma především na stagi. A když už jsme u toho Paula, ano, úvod songu Slova zcela záměrně odkazuje na Come Together.   

Stejně jako je eklektická jejich hudba, podobně liberálně a kosmopolitně se AZ staví k tématům, o kterých se zpívá a deklamuje. Ani převládající angličtina není dogmatem, když se hodí mateřština, šup tam s ní (In All Dialects, Slova). Správně, protože „Země je jenom jedna!“.

Album Back to Zero, o které se distribučně starají např. agilní sympaťáci z Championship Music, má na obalu vynikající fota „sbaleného pole“ (fajnšmekři pozor, grafika nejlépe vynikne na vinylu, jenž je pro vás také k dispozici). Podobné „outdoor instalace“ jsou shodou okolností touto dobou často k vidění. Pro cesty kolem nich je CD Alef Zero optimálním soundtrackem – autorem vyzkoušeno!

Aktuálně si za AZ můžete zajet třeba do Paláce Akropolis (5. 10.), kde vystoupí společně se spřízněnými Le Pneumatiq.

Home: AlefZero.net


jádu
view counter